Kyjev se rozhodl zavést vůči Rusku vízovou povinnost, uvést ozbrojené síly do...

Kyjev se rozhodl zavést vůči Rusku vízovou povinnost, uvést ozbrojené síly do pohotovosti a požádat OSN, aby Krym vyhlásila za demilitarizovanou zónu. | foto: Reuters

Kyjev zavedl Rusům víza. Armáda je v pohotovosti, z Krymu se však stáhne

  • 1276
Kyjev se rozhodl zavést vůči Rusku vízovou povinnost, uvést ozbrojené síly do pohotovosti a požádat OSN, aby Krym vyhlásila za demilitarizovanou zónu. Ukrajina se také rozhodla opustit postsovětské Společenství nezávislých států a chystá plán na stažení svých jednotek z Krymu.

"Pověřili jsme ministerstvo zahraničí, aby zavedlo vízový režim s Ruskem," oznámil ve středu večer v Kyjevě šéf ukrajinské Rady národní bezpečnosti a obrany Andrij Parubij po jednání tohoto orgánu a dodal, že Kyjev tak reaguje na ruské rozhodnutí anektovat Krym.

Zavedení víz Kyjev odůvodňuje podezřením, že se "ruští turisté" snaží vyprovokovat nepokoje na východě Ukrajiny, aby tak připravili půdu pro případný ruský vojenský zásah "na ochranu ruské menšiny".

Víza by měla být zavedena "co nejdříve", jak jen to technicky bude možné. Už v příštích hodinách by ukrajinští pohraničníci měli do země pouštět Rusy jen s cestovními pasy; tyto doklady má přitom jen zlomek ruské populace.

"Připravujeme také plán nejen na stažení našich vojáků z Krymu, ale také jejich rodin tak, aby se všichni mohli rychle a efektivně přesunout na ukrajinskou pevninu," prohlásil před novináři Parubij.

Rusko se snaží vyprovokovat konflikt, tvrdí Kyjev

Parubij zároveň obvinil Rusko z toho, že se snaží vyprovokovat ozbrojený konflikt s Ukrajinou a narušit průběh nadcházejících prezidentských voleb, které by měly proběhnout 25. května. Parubij na závěr svého vystoupení informoval, že Ukrajina chce uspořádat společné vojenské cvičení se svými spojenci, ručícími za nezávislost země, tedy s USA a Británii, kteří v roce 1994 Ukrajině poskytli své garance výměnou za to, že se zřekla jaderného arzenálu.

Ruská diplomacie naopak ústy svého mluvčího Alexandra Lukaševiče odmítla ukrajinské námitky proti nedělnímu referendu o připojení poloostrova k Rusku jako "podivné, nelogické a právnicky negramotné", protože nepřihlížejí k právu národů na sebeurčení a prý i připomínají "výzkumy nacistických teoretiků ve 30. letech minulého století".

O případném recipročním zavedení víz pro Ukrajince prý rozhodne Moskva až poté, co ji Kyjev oficiálně vyrozumí o zavedení vízového režimu pro Rusy.

Největší hrozba od studené války

Rusové mezitím vyhánějí ukrajinské vojáky z Krymu. Neoznačení bojovníci už obsadili štáb vojenského námořnictva v Sevastopolu a základnu v Novoozernu, další jednotky zvažují, že složí zbraně. Rusové při svém postupu využívají i ženy a děti (více o obsazování základen se dočtete zde). Večer pak ruští vojáci ovládli další ukrajinskou základnu, námořní dopravní zařízení v Bachčisaraji, vzdáleném asi 30 kilometrů od Simferopolu.

Generální tajemník NATO Anders Fogh Rasmussen aktuální vývoj kolem Krymu označil za nejvážnější hrozbu pro Evropu od studené války. Ukazuje se, že bezpečnost v Evropě nelze brát za zaručenou, prohlásil Rasmussen. 

"Potřebujeme se zaměřit na dlouhodobý strategický dopad ruské agrese na naši vlastní bezpečnost," usoudil podle agentury AP šéf NATO v projevu na setkání s odborníky z ústavu pro politické analýzy Brookings Institution.

Rázně zareagovalo na situaci na Krymu Německo. Ve středu totiž pozastavilo zbrojní kontrakt s Ruskem za asi 120 milionů eur (3,3 miliardy korun). Zakázka se týká výstavby moderního výcvikového centra v ruském Mulinu. Zařízení, které měla německá firma Rheinmetall dokončit ještě letos, mělo v budoucnu sloužit k výcviku až 30 tisíc vojáků ročně. Polská zpravodajská stanice TVN24 označila budované středisko v Mulinu za nejmodernější v Rusku.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video