Dlouho jsem vás neviděl, musím se zeptat, jestli jste stále single?
Jsem stále single, pravdou je, že tu partnerskou oporu nemám, že v mnohém spoléhám sama na sebe, ale zpracovala jsem to tak, že se litovat nehodlám. Pojala jsem to jako úkol nebo stav, který je. Pozoruji tu situaci, nevím, co dělám špatně, zřejmě něco správně nedělám, ale když už jsem ve stavu, který není ideální, beru to tak, že i v něm se dá najít spousta pozitiv. Nejsem sama, mám krásného syna, okolo spoustu přátel, rodiče, a ti mě naplňují.
Arturovi je jedenáct, už můžete posoudit, jaká z něj roste osobnost. Jak to vidíte?
Nejsem asi v tomto směru úplně objektivní, přeci jen jsem jeho máma, nicméně si myslím, že jsem daleko tolerantnější než moji rodiče, přesto si troufám říct, že mi roste milý, hodný a slušný člověk, který zdraví školníka, má hezká hodnocení na vysvědčení a v kolektivu je oblíbený. Jistě, kus sobce se v něm najde, je jedináček, zaváhá, jestli se má o čokoládu podělit, ale přesto najdu chvíli, kdy mu vysvětlím, že tak by to nemělo být. Samozřejmě musíme být o samotě, nedělám z něho blbečka, vždycky je to zkrátka o komunikaci. Ale jinak z něj mám radost, mám ho moc ráda a děkuju za to, že se máme dobře.
I po pracovní stránce?
Určitě. Rozjela se hezká sezona, po vystoupeních na plesech mě čekají vlastní koncerty a brzy také odstartujeme turné charitativních koncertů Číslo na Boha se Zdeňkem Podhůrským, který mě ke spolupráci přizval. Navíc jsem letos dostala dvě atraktivní nabídky na účinkování ve skvělých světových muzikálech a po roční pauze v divadle to vypadá, že opět něco zajímavého nazkouším. Aktuálně jsem podepsala smlouvu na hlavní roli v muzikálu Mamma Mia a velmi se na práci těším. S producentem Alešem Nejedlo, který mě přivedl ke Zdeňku Podhůrskému, ladíme rock popovou desku, kterou bychom spolu rádi vyprodukovali.
Leona Machálková a Zdeněk Podhůrský se brzy potkají na projektu Číslo na Boha / make-up a vlasy: Marta Šantorová
Vedete vlastní hovory s Bohem?
Já mám spíš několik proseb, rozhodně nespílám Bohu, že se mu něco nedaří, spíš se omlouvám za své nedostatky a nedůslednost. Ale když se mi něco povede, tak děkuji, že mi to vyšlo. Nicméně spíš vysílám ty prosby, touhy a přání. Když je člověk trochu všímavý a pozorný, tak život sám naznačí, co teď a co potom. Je důležité mít otevřené oči i srdce, teprv pak můžeme vidět ten okamžik, který nás posune dál.
Myslíte, že máte hodně nedostatků?
Mám mraky nedostatků, které pramení z nedočkavosti a neklidu, který se posune do jisté nespokojenosti. Ta se zase filtruje do nepohody a najednou jste na blbé vlně. A to už jsem si říkala, že to mám pod kontrolou. Taky je to o tom, že spoustu věcí nechávám na poslední chvíli a pak jedu nadoraz a z toho se pak rozjede sled těch nepříjemných věcí. To víte, pořád je co zlepšovat.
