Podle šéfa švýcarské diplomacie Didiera Burkhaltera, který nyní OBSE předsedá, se jeho země pokusí prosadit vznik kontaktní skupiny OBSE, která by Ukrajině pomáhala v přechodném období a koordinovala by mezinárodní pomoc.
Pozorovatelská mise by pak měla pomoci vyšetřit události a incidenty z posledních týdnů. Podobný návrh předložily také Spojené státy s tím, že mise by měla za úkol ochranu práv menšin.
Otázkou však zůstává, jak se k vyslání pozorovatelů postaví Rusko. V rozhodování OBSE totiž platí podobně jako například v NATO pravidlo konsenzu, tedy že s návrhem musí souhlasit všichni.
A šéf ruské diplomacie Sergej Lavrov mezitím v pondělí před Radou pro lidská práva OSN v Ženevě opakovaně obvinil novou ukrajinskou vládu z utlačování menšin s tím, že radikálové stále ovládají ukrajinská města a chtějí trestat používání ruštiny. Moskva už před týdnem žádala OBSE, aby odsoudila "nacionalisté a neonacistické nálady na Ukrajině".
Na východě Ukrajiny sílí proruské hnutí:
Vměšování vždy Moskva odmítala
Podle diplomatky a bývalé české vyslankyně u OBSE Veroniky Kuchyňové Šmigolové je nynější postoj Ruska překvapivý. "Z mé bývalé pozice u OBSE Rusko vždy na jednáních jako jeden z hlavních principů zdůrazňovalo a prosazovalo teritoriální nedotknutelnost a nevměšování se do vnitřních záležitostí jiného státu. Když jiní argumentovali porušováním lidských práv, Moskva měla právě tuto větu takřka za posvátnou. Proto mě nyní překvapuje, že teď dělá přesně to, co ostře kritizovala," konstatovala.
Za příklad uvedla volby v Bělorusku před dvěma roky. OBSE tehdy podle ní chtěla vyslat pozorovatelskou misi, která by prozkoumala zprávy tom, že jsou před volbami omezována a porušována práva opozice. "Rusko tehdy rezolutně odmítlo a argumentovalo, že se přeci nemůžeme vměšovat do vnitřních záležitostí. Pozorovatele pak na nakonec vyslala jen skupina zemí OBSE bez Ruska," vzpomněla Kuchyňová Šmigolová.
K uklidnění situace na Ukrajině by podle ní přispělo vyslání nějaké monitorovací mise přímo na Krym. "OBSE má také vysokého komisaře pro otázky menšin. Zajímavé je, že se na něj v otázce údajného porušování práv ruské menšiny na Ukrajině dosud nikdo neobrátil," dodala.
Právě úřad OBSE pro demokratické instituce a lidská práva (ODIHR) v pondělí oznámil, že na Ukrajinu určitě vyšle pozorovatelskou misi, která bude sledovat tamější předčasné květnové prezidentské volby. Kromě týmu odborníků se sídlem v Kyjevě bude v zemi působit také 100 dlouhodobých pozorovatelů, kteří budou sledovat přípravy voleb a regulérnost kampaní v jednotlivých regionech země. Nejméně 900 krátkodobých pozorovatelů pak bude monitorovat samotný průběh voleb a sčítání hlasů.
Švýcarský ministr zahraničních věcí Burkhalter jednal o situaci na Krymu také s generálním tajemníkem OSN Pan Ki-munem. "Jednotnost, územní celistvost a svrchovanost Ukrajiny v rámci svých stávajících a mezinárodně uznaných hranic musí být respektována," uvedl po jednání Burkhalter. Vyzval obě strany, aby dodržovaly mezinárodní dohody a zdržely se jednostranných akcí, které by mohly krizi dále prohloubit.
Ruské jednotky operující na Krymu:
