Ilustrační snímek

Rodinné hádky mohou ovlivnit vývoj dětského mozku, varují vědci

  • 14
Pokud v domácnosti panuje napětí a hádky, není to příjemné nikomu. Angličtí vědci ovšem potvrdili, že konflikty mohou mít dopad i na vývoj mozečku u nejmenších členů rodiny.

"Před dětmi ne!" snaží se rodiče někdy zastavit propuknutí hádky v přítomnosti dětí. A vědci nyní potvrdili, že činí správně. Podle vědců z Východoanglické univerzity mají hádky, dusná atmosféra a nedostatek pozornosti vliv na růst mozku dítěte. 

Studie zveřejněná v žurnálu NeuroImage se zaměřila na děti setkávající se s celkem běžnými rodinnými obtížemi. Pokud rodinné konflikty přetrvávají, může to mít podle vědců za následek i rozvinutí psychické choroby. Při diagnostice se u většiny případů odhalí i menší mozeček oproti věkovému průměru.

Málokdo se obejde bez hádky

Mozeček

Součást mozku, která se nachází pod týlními laloky. Zajišťuje koordinaci pohybů, udržování rovnováhy, ovlivňuje i poznávací funkce, myšlení a řeč. Jeho činnost je podvědomá.

"Jen opravdu málokterá rodina se obejde bez občasných výměn názorů mezi rodiči před dětmi. Hádka samotná tolik nevadí, pokud se nejedná o každodenní folklór. Mnohem horší je způsob hádání se - křik, vulgarismy, prostě věci, které berou dítěti pocit bezpečného domova a komplikují vztah k rodičům," říká k výzkumu psycholog Jan Kulhánek. Podle něj je pro děti velmi problematický pocit, že se musí jednoho z rodičů zastávat nebo dokonce chránit.

Již nyní jsou navíc známy negativní důsledky rodinných hádek na rozvoj sociálních a emočních dovedností dítěte. Malé děti jsou jako houby, které do sebe nasávají vše ze svého okolního prostředí. "Děti, které vyrůstají ve velmi konfliktním prostředí, budou mít menší schopnost kontrolovat emoční projevy ve vztahu s partnerem a nenaučí se neshody řešit jiným způsobem," vysvětluje Kulhánek z Centra psychoterapie Anděl.

Ve videu se podívejte na kampaň australské organizace Napcan ukazující, jaký příklad rodiče mohou dávat svým dětem.

4. března 2014

Z výše zmíněné studie vyplývá také jeden zajímavý fakt: malé a střední rodinné trable do věku jedenácti let znamenají u většiny dětí také menší mozeček. Pokud ale ke stresovým situacím došlo po čtrnáctých narozeninách dítěte, mohl mít na mozek dokonce lehce pozitivní vliv. Vědci si to vysvětlují tak, že jde o "zatěžkávací zkoušku" mladého organismu, který se tak připravuje na problémy, se kterými se bude muset vyrovnávat jako dospělý.

Za každých okolností slušně

Hádky patří k životu a někdy příjemně pročistí vzduch. Vždy by se ale měly držet ve slušném tónu, nesklouzávat k nadávkám nebo výhružkám. "Pokud se nedokážou rodiče kontrolovat a opakovaně před dětmi ventilují své problémy nekultivovaným způsobem, je nejvyšší čas navštívit psychologa nebo partnerskou poradnu," radí Jan Kulhánek.

Nakonec se tedy nabízí otázka: má cenu, pokud spolu partneři zůstanou jenom kvůli dětem? Mnoho takových rodičů argumentuje tím, že nechce potomky vystavovat stresu odloučení od jednoho z rodičů, stěhování nebo narušení iluze perfektních rodičů.

"Nejsem zastáncem rozvodů a hádky do dlouhodobého partnerského vztahu patří. Když ale překročí výše zmíněné meze a trvá to déle než několik dní, měli by rodiče zajít za odborníkem. Pokud ani to nepomůže, je lepší se rozejít. Mnohokrát jsem byl svědkem toho, když se dospělé děti ptaly svých rodičů, kteří se právě rozváděli, proč to neudělali už dávno," dodává psycholog s tím, že pro rodiče to pak často byla velká rána. Měli pocit, že se obětují pro děti, namísto toho ale obětovali svou autoritu a vychovávali děti v prostředí, ve kterém se nikdo necítil dobře.

, pro iDNES.cz