Nejzajímavější pohled na současnou situaci na Ukrajině přináší ukrajinský deník Segodnja. Tento deník dříve platil za jednoho z hlavní podporovatelů prezidenta Viktora Janukovyče, nyní však na jeho adresu nešetří ostrou kritikou. Ve velkém tematickém článku ho redaktoři nazývají "nejneužitečnějším člověkem na Zemi".
"Viktor Janukovyč byl svržen. Je to ten nejdivočejší sen všech protestujících. Udělal spoustu chyb. Podvedl jak své voliče, tak oponenty, Rusko, Evropu a pracující třídu. Zklamat důvěru, to je ten nejsmrtelnější hřích," píše pondělní vydání deníku Segodnja.
Krize na UkrajiněÚSTAVA: Ukrajinu vede ministr vnitra POLITIKA: Janukovyče se zřekla vlastní strana MAJDAN: Na náměstí vzniká stát ve státě TYMOŠENKOVÁ: Jste hrdinové tohoto století OBVINĚNÍ: Kyjev vydal zatykač na Janukovyče OBRAZEM: Zlaté kohoutky v Janukovyčově sídle OBJEVENÉ DOKUMENTY: Opulentí účty a seznam nepohodlných ZLOMOVÝ VÍKEND: Utekl prezident, vzniká nový stát i vláda |
Ukrajinská verze deníku Kommersant se vyhýbá silným vyjádřením a spíše shrnuje současnou situaci, do které se Janukovyč dostal. "Viktor Janukovyč se vydal na cestu od legitimního prezidenta, kterého uznala mezinárodní komunita, k vyvrženci bez podpory své politické strany i nejbližších spojenců," konstatuje Kommersant.
Ruský Kommersant dodává, že současná situace může ohrozit plnění původní dohody o ruské půjčce Ukrajině. "Čím déle bude trvat období, kdy milicionáři nahradili policii a prosadili své revolucionářské zákony, tím déle bude trvat ekonomická krize a přiblíží se možné prodlení závazků (Ruska)," píše Kommersant.
Ruský prezident Vladimir Putin a jeho ukrajinský protějšek Janukovyč se v prosinci dohodli na úvěrové pomoci v celkovém objemu 15 miliard dolarů. První tři miliardy dolarů z půjčky Kreml uvolnil koncem prosince. Uvolnění druhé části úvěru však Rusko pozastavilo, když na konci ledna pod tlakem protestů na Ukrajině odstoupil tamní premiér Mykola Azarov (více o dočasném pozastavení půjček se dočtete zde).
Ukrajinu čeká období politického sjednocování, míní ruský tisk
Deník Komsomolskaja pravda se zaměřil na možnou budoucí podobu ukrajinské politické scény. Redaktor Andrej Baranov ve svém článku uvádí, že Ukrajina v současnosti nemá žádnou velkou personu, která by dokázala sjednotit tamní politickou scénu. Podle Baranova čeká Ukrajinu období "v němž ti, kteří získají moc, budou požírat své nepřátele i sebe navzájem". "Bezcharakterní a nejmazanější budou mít podporu Západu," myslí si Baranov a dodává, že Moskva bude chtě nechtě muset akceptovat politické změny na Ukrajině.
Fotogalerie |
Úvodník ruského deníku Vedomosti se pak poměrně překvapivě opírá i do ruské strany a přičítá jí určitou roli v současném dění na Ukrajině. "Moskva si uvědomila, že selhání Janukovyče a lidí kolem něj je do značné míry výsledkem jejích omylů," píše se v úvodníku.
"Otázkou zůstává, jaké závěry vyvodí Kreml a ruská společnost. Je důležité chápat, že snahy o využití rozporů mezi jednotlivými regiony nebo pokusy o připojení východních oblastí (Ukrajiny) k Rusku by měly negativní dopad na mezinárodní vztahy a byly by neefektivní i ekonomicky," píše deník a dodává, že Moskva by měla využít svůj status v rusky mluvících oblastech Ukrajiny a fungovat zde jako určitý prostředník při vyjednávání.
Moskovskij Komsomolets naopak oceňuje přístup ruské strany k řešení ukrajinské krize. V analýze Michaila Rostovského s titulkem "Nevadí, že Janukovyč padl", se píše, že "politici typu Janukovyče přicházejí a odcházejí".
"Rusko a Ukrajina však zůstávají nejbližšími sousedy, a to jak díky nedávné minulosti, tak jazyku. Ukrajina byla v otázce Ukrajiny sice přehrána, opatrná politika budoucnosti však může zmírnit možné geopolitické ztráty," myslí si Rostovskij.
Krize na Ukrajině ještě není u konce, varují francouzská média
Bernardo Valli z italského deníku La Repubblica napsal, že situace na Ukrajině u něj vzbuzuje nepříjemné pocity a zděšení. "Na Východě i na Západě, v srdci Evropy by zůstal jeden velký kráter," uvedl Valli.
Redaktor německého deníku Sueddeutsche Zeitung Stefan Kornelius připomíná, že nyní přijde řada na splnění závazků EU. "K víře v lepší budoucnost vedly Ukrajince sliby EU. EU prosazuje právní stát, život bez korupce a konec vlády oligarchů. Na Majdanu Unie zdědila v podstatě velký 'rozvojový projekt'," píše Kornelius. Souhlasí s ním i komentátor Frankfurter Allgemeine Zeitung, který uvádí, že nejdůležitější je nyní bezprostřední ekonomická pomoc na Ukrajině.
Francouzský politický komentátor Francois Sergent varuje, že krize na Ukrajině stále není u konce. "Těšit nás samozřejmě může odjezd prezidenta Janukovyče, brutálního a zkorumpovaného autokrata. Ukrajina však zůstává zkrachovalým státem, kterému chybí jednota a identita," myslí si Sergent.
Ukrajinu nikdy neopustím, tvrdí Janukovyč:
22. února 2014 |