Dál nic. Kromě zábavného slovního spojení objevujícího, že ekologická sdružení vyrábějí zdržení, se hraje obvyklý souboj idejí, aktivistů versus občanů. Ochránce přírody z Brna mluví do života obyvatelům severu Čech: on přesvědčuje místní, že mu jde o zákon a šetrnější varianty, oni namítají, že kvůli průtahům stavby, které způsobil, se lidé dál dusí mezi kamiony.
Dokument se tváří nestranně, nicméně demagogicky zdatný spasitel přírody má prostor předvádět svou nesobeckou statečnost, zatímco hlas lidu se omezuje na neobratné výroky typu "Vám jde víc o brouky než o lidi, každá žabička je na tom dneska líp než člověk".
Hlavně však v bitvě postojů chybí to hlavní: kdo vlastně odpůrce projektu platí a kdo zaplatí ztráty. Jenže to by byla pracná, vleklá a nevděčná dřina; jednodušší je natočit podmanivě výmluvné obrázky, vážně výjimečné, ať čarují s krajinou panenskou, nebo průmyslovou, ať se dojímají nad troskami vyhlídkové lavičky, anebo polykají kilometry moderní jízdy.
Příběh bez konce nemá čím vyplnit celovečerní délku, takže přidává zbytečné scény jako slavnostní střihání pásky, sólové a úřední. Jistě, o světla ramp jde především. A dál?
