Na porážku žirafy pozvali představitelé kodaňské zoo děti. Dostalo se jim...

Na porážku žirafy pozvali představitelé kodaňské zoo děti. Dostalo se jim odborného výkladu. | foto: Reuters

Zvířata utrácíme i my, přiznávají opatrně české zoologické zahrady

  • 842
Je to záležitost, o které se veřejně moc nemluví. I v českých zoo dochází k utrácení nadbytečných zvířat, jako se to stalo o víkendu v kodaňské zoologické zahradě. Lidé z tuzemských zoo se k tomu však nechtějí moc vyjadřovat, téma je příliš citlivé.

Kodaňská zoologická zahrada o víkendu nechala utratit osmnáctiměsíčního žirafího samce Maria. Naprosto zdravé zvíře se totiž chovatelům kvůli své genetické výbavě nehodilo do inventáře. Zahrada se rozhodla na utracení pozvat veřejnost, i proto se strhla lavina kritiky (více zde).

České zoologické zahrady jen velmi opatrně připouští, že k utracení některého, a to i zcela zdravého zvířete, občas přistoupí i ony. "Snažíme se vždy zvířata udat, kde to jen jde a to i v případě, že nás přeprava bude stát více peněz. Občas ale k tomu přikročit musíme, stává se to třeba u jihoamerických prasat pekari. U žiraf nikdy," řekl iDNES.cz ředitel pražské zoo Miroslav Bobek.

Utracení žirafy v Kodani

Podobně mluví i mluvčí zoologické zahrady ve Dvoře Králové Jana Myslivečková. "Pokud pro některá zvířata není místo v ostatních zahradách, snažíme se vytvořit menší skupinku ze stejného druhu," konstatuje Myslivečková. "Žirafy neutrácíme," ujišťuje.

Představitelé zahrad dodávají, že utracení nějakého zvířete je až poslední možností. Podle zákonů na to mají právo, neodporuje to ani evropské legislativě.

Přemnožení se týká hlavně kopytníků

Zoologické zahrady přistupují k utrácení zvířat především kvůli přemnožení některých druhů. Nejčastěji se to týká právě kopytníků, tedy kromě žiraf i třeba zeber nebo koní Převalského.

V případě stádových zvířat (kterými jsou i kopytníci) se navíc stává, že alfasamec vytlačuje a ohrožuje ostatní. Držet je odděleně však není vhodné, samci v menších skupinkách spolu také nevycházejí.

Zasloužíš si smrt

Šéfovi kodaňské zoo Bengtu Holstovi, který o usmrcení žirafy rozhodl, začaly chodit stovky mailů. Za jediný den obdržel přes 1 500 e-mailů a SMS. "Přicházejí mi zprávy ve stylu: Jdu tě zastřelit," přiznal vedoucí zoo s tím, že nevyhrožují jen jemu, ale i jeho rodině (více zde).

Bobek navíc dodává, že zahrady zároveň nemohou u zeber nebo koní přerušit reprodukční koloběh. "Zatímco v přirozeném prostředí se počet zvířat omezuje přírodním výběrem, v zoo je šelmy neohrožují vůbec a například nemoci výrazně méně, a tak může u některých druhů vzniknout přebytek jedinců, často samců," říká ředitel pražské zoo.

Zahrady sice mohou na nějakou dobu zvířata oddělit od sebe, ale obnovení chovu pak může být velmi složité. "Po čase zestárnou a v určitém věku už jsou neplodní," upřesňuje Bobek. Častým způsobem omezení počtu mláďat je i zvířecí antikoncepce. Ta se ale nedá použít u všech zvířat.

Proč však není možné vracet přebytečná zvířata zpět do přírody? Pro zvířata, která jsou zvyklá na vyrůstání v zoo, je například těžké se osamostatnit a dříve umírají. "V místě, kde se některá zvířata vyskytovala v minulosti, navíc třeba už není původní prostředí. Případně tam řádí pytláci a nemělo by cenu tam zvířata vozit," říká bývalý ředitel pražské zoo Petr Fejk.

S tím souvisí i ekonomické důvody. Převoz zvířat do jejich původního prostředí je poměrně nákladný. Navíc třeba v případě žiraf je extrémně komplikovaný kvůli jejich velikosti. Přesto se třeba pražská zoo snaží některé v zajetí vychované živočichy do přírody vracet. Nejčastěji putují do svého přirozeného prostředí koně Převalského, jejichž populaci v Mongolsku se daří zvyšovat (více zde).

Utracení žirafy v kodaňské zoologické zahradě:


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video