Pohled zpět z Curiosity na projetou písečnou dunu v oblasti nazvané Dingo Gap....

Pohled zpět z Curiosity na projetou písečnou dunu v oblasti nazvané Dingo Gap. Jasně patrná je hluboká stopa v písku. | foto: JPL/NASA

Jsem v sedmém nebi, mám to za sebou, hlásí Curiosity z Marsu

  • 71
Vozítko Curiosity se ocitlo v těžké situaci. Muselo projet hlubokým navátým pískem a ještě překonat poměrně ostrý sráz. Stroji hrozilo uváznutí. Operátoři situaci vyřešili v noci na pátek 7.2.2014.

AKTUALIZOVÁNO 7.2.2014: "Uff, jsem v sedmém nebi, mám to za sebou," ohlásila Curiosity v noci ze čtvrtka na pátek a na důkaz úspěšného překonání písečné duny v oblasti Dingo Gap poslala pohled dozadu na právě překonanou trasu.

A tohle Curiosity nyní čeká. Ostré kameny a další písečné duny.

Pohled dopředu však naznačuje, že ani další cesta nebude nejschůdnější. Curiosity se totiž bude muset vyhýbat nejen větším kamenům, ale čeká na ni přejezd i přes ostré kamenné hrany a v dálce je vidět další písečnou dunu.

V pátek začal pro Curiosity již 536. den na Marsu. 

Co se vlastně stalo?

Koncem loňského roku odhalily kontrolní záběry na předním levém kole vozidla Curiosity zcela viditelná poškození. Hliníkový plášť poškrábaly a dokonce v délce 5 až 8 centimetrů a šířce až 3 centimetry protrhly ostré kameny, přes které Curiosity při putování po povrchu Marsu opakovaně přejížděla.

Hliníkový plášť kola poškozený od ostrých kamenů.

Když se velké průzkumné vozidlo před pár dny přiblížilo k písečné duně v oblasti nazvané Dingo Gap a na panoramatickém záběru bylo vidět na nízkých srázech po obou stranách písečné duny změť kamenů s ostrými hranami, začali vedoucí projektu v obavách před nečekaně rychlým opotřebením materiálu pláště kol zvažovat, jak se těmto kamenům vyhnout, aby šestikolový podvozek nebyl ještě víc poškozen.

Varovný osud Spiritu

Na panoramatickém pohledu vypadala písečná duna nejen jako obávaná překážka, ale současně také jako vstupní brána do lákavě příznivějšího terénu, v němž by se měly uskutečnit nové zajímavé výzkumy:

Písečná duna, kterou musí Curiosity překročit.

Písečná duna z navátého jemného písku a prachu s ostrou hranou v převýšení asi jednoho metru velmi varovně připomíná osud průzkumného vozidla Spirit/MER (Mars Exploration Rover), které před více než čtyřmi roky uvázlo v hlubokém písku a prachu v těžkém terénu lokality Troy na západním okraji oblasti Home Plate v obrovském kráteru Gusev.

Měřítko zanesené do maziaky záběrů dokládá výšku hrany písečné duny, kterou musí Curiosity překonat.

Navíc se to stalo v tak nešťastném náklonu, že panely slunečních baterií nedokázaly dodat vozidlu potřebné množství energie. Romanticky vyhlížející lokalita Troy se tak stala místem posledního odpočinku úspěšného vozítka Spirit.

Na panoramatické mozaice jsou vidět hluboké stopy v písečném povrchu, kudy se vozítko Spirit prodíralo a kde nakonec i uvízlo.

Hledání bezpečné cesty

Kamery Curiosity nyní odhalily podobné nebezpečí, dunu z jemného navátého písku a prachu v Dingo Gap a po obou stranách velmi mírné svahy s poměrně ostrými kameny. Kudy tedy dál, když v pozadí západním směrem k horizontu vypadala další cesta už mnohem příznivěji? Curiosity je totiž i po roce a půl pobytu na Marsu vlastně na začátku svých výzkumů.

Zvolna popojíždí k úpatí hory Mount Sharp (Aeolis Mons), kde se očekávají nejzajímavější výsledky výzkumů. Kola podvozku o průměru 50 cm, každé s elektromotorem a převodovým ústrojím, umožňují sice pohyb maximální rychlostí 140 metrů za hodinu (asi 4 cm/s), ale rychlost vozidla je nejvýše poloviční. Proto Curiosity také zatím od přistání na Marsu v srpnu 2012 urazila v kráteru Gale téměř pět kilometrů. Takže větší část cesty na ni teprve čeká.

Konspirátoři opět na scéně

Jak to už v posledních letech bývá, objevily se také úsměvné "konspirační teorie". Odborníci v JPL a ve vedení NASA prý vědí, že materiál plášťů podvozkových kol je nekvalitní a extrémní namáhání dlouho nevydrží, proto zvolili riskantní cestu přes navátý písek v naději, že Curiosity v něm uvázne, a bude proto možné s pokrčením rameny oficiálně konstatovat nečekaně předčasné ukončení mise. Netřeba jistě dodávat, že to je učiněný nesmysl, protože názor si každý soudný člověk jistě udělá sám.

Řízení je obtížné už proto, že rádiový signál potřebuje pro překonání cesty do pozemních antén v průměru zhruba 14 minut. Pak v řídicím středisku v Jet Propulsion Laboratory v Pasadeně následuje rozhodnutí týmu specialistů o dalším pohybu, a teprve potom putuje rádiový povel zpátky na Mars, což trvá dalších zhruba 14 minut. Je jasné, že v obtížnějším terénu proto Curiosity postupuje velice opatrně po krátkých úsecích, které jsou vždy předem pozorně prozkoumány.

Vozidlo popojíždí do značné míry samostatně, pohyb je kontrolován a také jištěn bezpečnostními senzory. Cesta okrajem písečné duny v Dingo Gap byla nadmíru opatrná. Byl v činnosti nejen systém identifikace překážek, ale především ochranný limit prokluzu kol, který by v případě prokluzování pohyb ihned zastavil, aby se Curiosity nenávratně nezahrabala do vrstvy písku.

Ověřování míry rizika

Spirit o hmotnosti 174 kg v písku uvázl, nepoměrně těžší Curiosity o hmotnosti téměř jedné tuny by proto mohla v písku Dingo Gap zapadnout ještě snadněji. A jak obtížné je z takové pasti se dostat, o tom může vyprávět vozítko Opportunity, které se v roce 2005 z písečné návěje naštěstí podařilo osvobodit. Řidiči Curiosity se proto rozhodli pevnost písečné duny a případný prokluz kol nejprve pečlivě prozkoumat.

Hrana písečné duny, na kterou najela Curiosity 30. ledna. Udělala to bokem a a pohybem kol zkoušela celistvost povrchu.

Curiosity najela 30. ledna do okraje písku bokem a otáčením a pohybem kol zkoušela celistvost povrchu. Na některých místech se sice stopy zabořily docela hluboko, ale řidiči nakonec usoudili, že pokus projet dunou by neměl být velkým hazardem, zejména když zvolí opatrnou cestu podél levého okraje. S plánováním trasy pomohly také snímky pořízené z oběžné dráhy družicí MRO (Mars Reconnaissance Orbiter), která slouží hlavně k přenosu rádiového vysílání (zálohu tvoří evropská družice Mars Expres). Na záběru ze 4. února je zakreslena cesta Curiosity k levému okraji písečné duny v Dingo Gap v 533. dni činnosti vozidla na Marsu.

Na záběru ze 4. února je zakreslena cesta Curiosity k levému okraji písečné duny v Dingo Gap v 533. dni činnosti vozidla na Marsu.

Přes hranu duny

Na konci 533. solu (jeden den na Marsu) stála Curiosity před hranou písečné duny a před jejíma očima se rozevřel úžasný pohled ke vzdáleným okrajům kráteru Gale.

Bližší pohled dokládá, že i po úspěšném zvládnutí sestupu písečnou dunou v Dingo Gap bude muset Curiosity ještě prokličkovat mezi překážkami z balvanů a pak ji bude podle všeho čekat ještě jedna oblast navátého písku. Pokud všechny tyto překážky úspěšně překoná, očekávají vědci, že v nové oblasti budou provedeny dlouho očekávané nové vrty.

Kráter Gale z pohledu vozítka Curiosity.

V pravé části panoramatické mozaiky (viz foto Kráter Gale ... ) jsou vidět hluboké stopy kol na okraji duny z místa, kde Curiosity prověřovala pevnost povrchu, než se přemístila do levé části, aby se opatrně vydala k hraně duny. Porovnání pravé i levé části panoramatu dokládá, že řidiči skutečně vybrali bezpečnější cestu.

Překročení hrany písečné duny bylo nakonec odloženo o jeden den na čtvrtek 6.2.2014 pro upřesnění podrobností dalšího co nejbezpečnějšího pohybu vozidla, protože právě cesta přes hranu a posléze sestup nepevným nánosem písku bylo značně kritické.

Animace: Curiosity odebírá první vzorek navrtaný pod povrchem Marsu

26. února 2013