Berkut - obávané úderné jednotky ukrajinské policie (28. ledna 2014)

Berkut - obávané úderné jednotky ukrajinské policie (28. ledna 2014) | foto: Reuters

Ukrajinský parlament schválil amnestii pro opozičníky, těm to nestačí

  • 79
Ukrajinský parlament schválil zákon o amnestii pro zadržené účastníky opozičních demonstrací. Podmínkou je, aby protestující opustili většinu budov, které obsadili. Opozice nicméně varuje, že režim prezidenta Viktora Janukovyče se potají chystá protesty potlačit silou. Kanadská vláda jako první uvalila na některé ukrajinské politiky sankce.

Parlament odhlasoval prominutí trestů zadrženým demonstrantům po více než 12 hodinách středeční mimořádné schůze. Podmínkou pro udělení amnestie je to, aby protestující opustili vládní budovy, které jim slouží jako řídící centra pro demonstrace či je používají jako nouzové noclehárny. V metropoli Kyjevě jsou podle AP nejméně tři objekty, které poskytují klíčové zázemí pro demonstrace na zdejším hlavním náměstí.

Opozice však návrh odmítla podpořit a nadále trvá na důraznějších požadavcích, jako je vypsání předčasných parlamentních a prezidentských voleb.

Peníze od Putina

Šéf prozatímní vlády Arbuzov sdělil, že země počítá s brzkým získáním dalších dvou miliard dolarů (kolem 60 miliard korun) z úvěru ve výši 15 miliard dolarů, který loni Moskva slíbila Kyjevu za odstoupení od podpisu asociační dohody s EU. Doposud Ukrajina obdržela tři miliardy. Ruský prezident Putin ve středu nařídil, aby ruská vláda beze zbytku dohodu splnila. Šéf Kremlu prohlásil, že Moskva tak učiní bez ohledu na složení vlády v Kyjevě.

K poslancům dopoledne promluvil první prezident nezávislé Ukrajiny Leonid Kravčuk, který varoval, že země je na pokraji občanské války. Navrhl vytvoření komise, která by připravila reformu ústavy, a nabídl se jako garant rozhovorů mezi vládní většinou a opozicí.

Napjatou atmosféru dokumentují informace některých ukrajinských médií, podle nichž se vláda připravuje, že nakonec proti demonstracím přece jen zasáhne silou. Jeden z opozičních předáků Arsenij Jaceňuk v noci prohlásil, že trvá nebezpečí vyhlášení výjimečného stavu.

Podle něj kolují informace o tom, že prezident Viktor Janukovyč poslal vojákům prohlášení, v němž poukazuje na nutnost obnovit ústavní pořádek. Prohlášení je "jinými slovy o tom, aby armáda podpořila současného prezidenta", dodal Jaceňuk.

Spekuluje se i o chystaném posilování speciálních policejních jednotek Berkut a Grifon. List Ukrajinska pravda například napsal, že šest příslušníků speciální jednotky Alfa z Ivano-Frankivské oblasti natočilo videozáznamy se žádostí o uvolnění, protože jejich vedení je chtělo poslat do Kyjeva.

List Kommersant-Ukrajina tvrdí, že má k dispozici vládní návrh zákona, který rozšiřuje pravomoci příslušníků zásahových sil. Mimo jiné jim prý "dává právo použít střelné zbraně k likvidaci masových nepokojů a nelegálních polovojenských formací".

Kanadské sankce

Kanadská vláda zavedla sankce proti ukrajinským činitelům odpovědným za policejní násilí proti kyjevským demonstrantům. Oznámilo to v úterý kanadské ministerstvo zahraničí bez uvedení konkrétních jmen. Ministerstvo obvinilo postižené, že "potlačovali zákonné protesty a zastrašovali opoziční vůdce".

Tentýž krok jako Kanada učinily již minulý týden. V reakci na násilí páchané na opozičních demonstrantech zrušila americká ambasáda v Kyjevě vstupní víza do USA několika Ukrajincům. Žádná konkrétní jména ale veřejně americké velvyslanectví neuvedlo.

Západní státy váhavý postoj ukrajinského vedení k požadavkům demonstrantů kritizují, k sankcím se ale dosud neodhodlaly. Bílý dům ale už v minulém týdnu Kyjevu pohrozil, že pokud se situace na Ukrajině nezlepší, nebude se zavedením sankcí váhat.

Na řešení krize musí pracovat především Ukrajinci, míní Tusk

Pro politické řešení vnitrostátní krize na Ukrajině je nezbytné, aby se "jisté opoziční kruhy" vzdaly radikálních řešení. Po středeční schůzce s maďarským premiérem Viktorem Orbánem v Budapešti to prohlásil jeho polský protějšek Donald Tusk. Podle něj je důležitou podmínkou řešení rozkolu to, že se ustoupí od násilí, což je na odpovědnosti ukrajinských úřadů. "Vláda nemůže bít své občany," řekl Tusk na adresu Kyjeva.

Tusk také zmínil, že na hledání politického řešení musí pracovat především Ukrajinci a že nikdo nemá právo určovat budoucnost země bez jejich vědomí. Zároveň však vyzval Evropskou unii a mezinárodní finanční instituce, aby pomohly Ukrajinu stabilizovat. V rámci možností, které unie může Kyjevu nabídnout, zmínil Tusk energetickou spolupráci a zjednodušení vízových procedur.

Také Orbán neskrýval obavy ze současné situace na Ukrajině, se kterou Maďarsko stejně jako Polsko sousedí. "V blízkosti našich hranic panuje anarchie a chaos," řekl.

Protesty na Ukrajině vyvrcholily v minulých dnech střety s policií a stavěním barikád. Takhle to v Kyjevě vypadalo 24. ledna:

24. ledna 2014

,

Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video