K vyklizení ministerstva spravedlnosti v pondělí ráno vyzýval Vitalij Kličko, který je jedním z opozičních předáků. "Chtějí zůstat, pokusím se je ale přesvědčit o opaku," oznámil v pondělí ráno. Dodal, že opozice nadále usiluje o politické řešení vnitrostátní krize a že se chce vyvarovat provokací.
Ještě dopoledne rozhlasová stanice The Voice of Russia uváděla, že krajně pravicové hnutí Společná věc (Spilna sprava), které se k zabrání budovy přihlásilo, Kličkovu výzvu odmítlo. Odpoledne však hnutí oznámilo, že se z budovy stáhlo. Ačkoli demonstranti ukončili přímou okupaci ministerstva spravedlnosti, zcela uvolnit ji nechtějí. Předák hnutí Společná věc Oleksandr Danyljuk oznámil, že úřad budou protestující nyní blokovat zvenčí.
V pondělí dopoledne demonstrantům pohrozila i ministryně spravedlnosti Olena Lukašová. "Pokud protestující neopustí sídlo ministerstva spravedlnosti, požádám Bezpečnostní radu, aby vyhlásila výjimečný stav," slibovala Lukašová. Dále také pohrozila, že vyzve ukrajinského prezidenta Viktora Janukovyče, aby zmíněné vyjednávání dočasně zastavil. Uvedla, že tak bude nucena učinit, pokud se z jejího ministerstva demonstranti nestáhnout a pokud vyjednávači nedostanou šanci najít pokojné řešení krize.
KOMENTÁŘ: Ukrajina je na pokraji sebevraždy. Je třeba jednat |
Několik desítek demonstrantů převzalo kontrolu nad ministerstvem spravedlnosti v neděli večer. Demonstranti prý nenarazili na odpor. V místech údajně nebyl žádný představitel pořádkových sil. Demonstranti začali kolem budovy okamžitě stavět barikády (více o obsazení ministerstva a nedělním dění na Ukrajině se dočtete zde).
"Obsazení ministerstva spravedlnosti je symbolickým aktem," citoval server BBC jednoho z protestujících. Protivládní aktivisté také tvrdí, že toto ministerstvo není potřebné, neboť se spravedlností se na Ukrajině kupčí. "Neplánujeme žádné chuligánství, nechceme nikoho zranit. Jsme mírumilovní a jde nám o spravedlnost," prohlásil jeden z organizátorů okupace budovy, který se agentuře AP představil jako Oleg.
Je to fašistická mládež, tvrdí vládní strana strůjce násilností
Vládní Strana regionů z násilností v ukrajinských městech obvinila "fašistickou mládež", která podle ní zemi mění v bitevní pole. V prohlášení se strana zmínila i o nedělním obsazení ministerstva spravedlnosti.
"Pokusy opozičních předáků Arsenije Jaceňuka, Vitalije Klička a Oleha Ťahnyboka distancovat se od akcí, které provádějí jejich příznivci, a od obsazování správních úřadů v regionech jsou neobratným pokusem, jak se vyhnout politické, morální a kriminální odpovědnosti," citoval z prohlášení Strany regionů portál voiceofrussia.com.
Prohlášení obsahuje výzvu, aby prokuratura neprodleně zahájila vyšetřování "neústavních kroků, které podnikají takzvané lidové rady". Tyto opoziční výbory, které na Ukrajině vznikají, prý dostaly od opozičních předáků nařízeno, aby se v regionech chopily moci.
EU vyzvala ke splnění slibů, apeluje však i na opozici
Na situaci na Ukrajině v pondělí zareagovala také Evropská unie (EU). Vyzvala ukrajinské vedení, aby splnilo sliby, které dalo o víkendu opozici. "Žádáme vládu, aby splnila sliby a oznámení, která učinila při jednání s opozicí. Tato jednání musejí pokračovat," uvedla v prohlášení podle AFP delegace EU v Kyjevě.
Současně podle agentury AFP požádala ukrajinskou opozici, aby se distancovala od demonstrantů, kteří se uchylují k násilí.
Ukrajinský prezident Viktor Janukovyč po sobotním jednání s předáky ukrajinské opozice nabídl ministerské posty pro dva z trojice hlavních představitelů protivládního tábora i připravenost jednat o změně ústavy a o omezení moci hlavy státu ve prospěch parlamentu (více o nabídce Janukovyče se dočtete zde).
Zástupci EU také odsoudili údajné zatýkání zraněných lidí před nemocnicemi, případy zmizelých osob a mučení ze strany bezpečnostních sil. "Přestat s těmito praktikami je podmínkou pro obnovení důvěry mezi vládou a společností," uvedla delegace.
Německý ministr zahraničí Frank-Walter Steinmeier je přesvědčený, že je stále naděje na politické řešení krize. Šéf francouzské diplomacie Laurent Fabius vyzval k pokračování v dialogu. "Násilí a radikalizace nemohou být odpovědí na tužby ukrajinského lidu," řekl ministr.
Eurokomisař Štefan Füle se pak v pondělí opět vydal do Kyjeva, aby zde navázal na svoji dvoudenní návštěvu, která skončila v sobotu. Během této diplomatické mise jednal s Janukovyčem i s trojicí opozičních lídrů Vitalijem Kličkem, Arsenijem Jaceňukem a Olehem Ťahnybokem. Na Ukrajinu chce ve čtvrtek odjet i unijní ministryně Catherine Ashtonová.
Ukrajina se rozpadá, píší evropská média
Situaci na Ukrajině bedlivě sleduje také evropský tisk, podle kterého dochází k pomalému rozkladu země. "Ukrajina se stále jasněji rozpadá na východ a na západ; na ty, kteří jsou pro revoluci, a na stoupence starých pořádků," napsal švýcarský deník Tages-Anzeiger . Dodal, že chystaná cesta unijní ministryně zahraničí Catherine Ashtonové do Kyjeva je začátkem tolik potřebného mezinárodního zprostředkování.
"EU musí být odvážná a Putinovi předat jasné poselství. Zdá se, že Putin chce udělat z Ukrajiny symbol konfrontace mezi Východem a Západem ze sovětské doby. Přitom by krátce před olympijskými hrami v Soči měl mít dostatek důvodů, aby ukrajinského prezidenta Viktora Janukovyče přiměl k vypsání nových voleb," míní francouzský Libération.
Populární ruský list Komsomolskaja pravda v pondělním komentáři připomněl, že cesta Ukrajiny do Evropy byla vždy dlážděná podvody a násilím. "Na tom má podíl jak současná vláda, tak opozice. Současný odpůrce vlády a opoziční politik Arsenij Jaceňuk se stal stoupencem EU, protože prohrál volby," uvedl. Podle tohoto deníku není o nic lepší ani Janukovyč a jeho "silně zpátečnický program".
V Kyjevě hořely barikády, protesty neustávají:
24. ledna 2014 |
