Kandidát na ministra školství Marcel Chládek po audienci u Miloše Zemana (23. ledna 2014) | foto: Petr Topič, MAFRA

Ministr Chládek, návrhy všeho druhu. Nejednejte zbrkle, radí experti

  • 272
Budoucí ministr školství Marcel Chládek chrlí jeden nápad za druhým: posunutí začátku výuky na 9:00, zvýšení učitelských platů, zavedení státní zkoušky z těsnopisu a výuky cizích jazyků v mateřské školce. Opozice mu však vyčítá, že na budoucnost školství nemá jasný názor a experti varují před zbrklými kroky.

Premiér Bohuslav Sobotka by se měl připravit na to, že za ním časem nejspíš přijde nový ministr školství s žádostí, že pro svůj resort chce tři miliardy navíc. Právě tolik bude stát zvýšení platů učitelů, které Chládek navrhuje.

Marcel Chládek

Nový ministr školství začínal jako učitel v  Rakovníku a Sokolově. Ve volném čase dělal fotbalového rozhodčího. Je náměstkem hejtmana, byl senátorem a spolupracoval s Davidem Rathem. Rád se vrací do své rodné obce Lužné u Rakovníka i na Gymnázium J. A. Komenského v Novém Strašecí, kde studoval. "Pořád chodí na maturitní plesy," chválí politika ředitel školy Richard Spiegl.

"Chci 28 až 32 tisíc hrubého průměrný plat učitele. Chci, aby se příští rok zvýšil rozpočet o tři až pět miliard a z toho až 1,5 miliardy šlo na platy. Pak se k tomu budeme pomalu posouvat. Takové navýšení bude potřeba opakovat vícekrát, takže oproti dnešku zvýšení platů učitelů přijde na tři miliardy," říká Chládek.

Ten se ze všech budoucích ministrů připravoval na svoji práci nejdéle a nejaktivněji. Sepsal už "zelenou" i "oranžovou" knihu, jak změnit školství. "Je to akční člověk, někdy možná trochu hogo fogo," charakterizuje ho jeho známý Karel Mencl, ředitel školy, kde Chládek dřív vyučoval.

Ve středu vyrazil budoucí šéf školství na pohovor s prezidentem Milošem Zemanem. Pochvaloval si, že už ho prezident oslovoval "ministře", a shodli se, že problém profesorů čekajících na jmenování vyřeší nejpozději v květnu.

Navrhl povinnou školku od šesti let, pak to snížil na pět let

Chládek přelétává od tématu k tématu. Už navrhl ohlídat kvalitu a cenu oběda ve školní jídelně, chtěl posunout začátek výuky na 9:00, prosazoval státní zkoušku z těsnopisu, vyučování cizích jazyků v mateřské škole.

Slibuje sestavovat "žebříček nejpotřebnějších profesí" a v poslední době přišel se sjednocením kritérií u zápisů do prvních tříd. U všech témat chce "nastartovat diskusi". To vše korunuje odpovědí na otázku, jaká je jeho priorita: "Chci přinést zklidnění do resortu," říká úplně vážně Chládek.

Anketa mezi odborníky: Co potřebuje české školství?Čtěte v pátek, 24. 1.

MF DNES v počítači
MF DNES pro iPad a iPhone

Opozice mu vyčítá, že nemá jasný názor na budoucnost školství. V aktuální koaliční smlouvě je nejkonkrétnějším bodem ve školství zavedení povinného posledního roku v mateřské škole, odmítnutí školného a přidání učitelům. Chládek hodně mluví i o mistrovské zkoušce, takzvané maturitě pro učně.

"Já jsem u něho nezaznamenala nějaké konzistentní názory na školství. Mohu to dokladovat řadou drobných příkladů. Před rokem navrhoval školní docházku od sedmi let s tím, že bude ale povinný poslední rok školky. Nakonec zůstal u šesti let s povinnou školkou už od pěti. Nemá jasnou koncepci, co by chtěl dělat," kritizuje poslankyně TOP 09 a školská odbornice Anna Putnová.

Chládek její kritiku odmítl. MF DNES se proto obrátila na odborníky z oboru, aby případně novému ministrovi "poradili", na co se soustředit.

Experti žádají zejména změnu koncepce učňovského školství, ale zároveň varují Chládka před průmyslovou lobby a snahou přesvědčit mladé lidi, aby se na odborné školy hromadně hlásili.

Upozorňují také na potřebu dopracovat kariérní řád, vysokoškolský zákon a zaměřit se na financování vysokých škol, což tak jasně v koaliční smlouvě napsáno není. Ředitelé škol se dožadují povinných přijímacích zkoušek na střední školy.

iDNES.cz se ptal na hlavní priority budoucího ministra školství:

,

Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video