Petr Fiala: uznávaný profesor, kterému na opanování ODS stačilo 72 dnů

  • 40
V pořadí čtvrtý předseda v historii ODS Petr Fiala je se stranou napevno svázán teprve necelého čtvrt roku. Politolog a bývalý rektor Masarykovy univerzity v Brně původně do politiky vstoupil jako nestranický ministr školství. Do loňských voleb vedl jihomoravskou kandidátku. Do ODS vstoupil až po svém zvolení.

Když se Fialovo jméno předloni objevilo mezi kandidáty na uvolněný post šéfa resortu školství, tehdejší předseda Věcí veřejných Radek John prohlásil, že "každý sebevrah, který do toho půjde, je dobrý". Fiala v čele resortu vystřídal Josefa Dobeše, který ho vedl od voleb v roce 2010 právě za Věci veřejné.

Politolog, kterého veřejnost do té doby prakticky neznala, se od politiky dlouhodobě distancoval a veškeré nabídky odmítal.  "Pro mě politika není to, co by mi dodávalo prestiž, peníze či něco, co bych neměl. Naopak. Pro mě by vstup do politiky znamenal zhoršení mé pozice," prohlásil například tehdejší rektor brněnské Masarykovy univerzity v roce 2011 (více zde).

Když přebíral ministerstvo po svém předchůdci, školství se potýkalo s řadou problémů. Hlavními Fialovými cíli bylo zejména zlepšení vztahu dětí ke škole a snížení byrokracie pro učitele.

Tomu měla odpovídat Strategie vzdělávací politiky do roku 2020, na níž ministerstvo začalo pracovat začátkem loňského roku. Fialův tým rovněž připravoval novelu vysokoškolského zákona. Ta počítala například se zápisným. Ani jedno se však kvůli pádu Nečasovy vlády nepodařilo schválit.

Petr Fiala

Devětačtyřicetiletý profesor politologie a někdejší rektor brněnské Masarykovy univerzity. V této funkci působil od dubna 2004 do září 2011. V letech 2009 až 2011 vedl Českou konferenci rektorů, v listopadu 2011 jej vláda jmenovala místopředsedou Rady pro výzkum, vývoj a inovace. Ministrem školství se stal 2. května 2012.

Fiala absolvoval studium historie a bohemistiky na brněnské univerzitě, po roce 1989 zde spoluzakládal katedru politologie. Od roku 2002 je členem nově vzniklé katedry mezinárodních vztahů a evropských studií. Působil i v Akreditační komisi ČR či Radě Ústavu pro studium totalitních režimů.

Rusnokovu nabídku nepřijal, spojil síly s ODS

Jako nestraník Fiala dostal koncem června nabídku na post ve vládě úřednického premiéra Jiřího Rusnoka. Tomu však na rozdíl od Nečase řekl jasné ne. "Úřednická vláda má být jen krajním, a co nejkratším řešením. Je potřeba vždy upřednostňovat vládu politickou," zdůvodnil odmítnutí pokračování v čele resortu (více se dočtete zde).

Již v červenci připustil, že má nabídky na setrvání v politice, neupřesnil však, o kterou stranu se jedná. Vzhledem k předchozímu vládnímu angažmá i dlouhodobým postojům se nicméně nahlas hovořilo právě o ODS.

ODS ztratila důvěru, přijal nabídku na předsedu

Obrat od svých předchozích tvrzení Fiala dokonal před podzimními mimořádnými volbami. Ještě jako nestraník byl zvolen do čela jihomoravské kandidátky. Fiala sice uznával, že riskuje poškození dobrého jména, nicméně tvrdil: "Je potřeba začít politiku měnit, a to se nedá kázat jen z kavárny či katedry." (rozhovor s Fialou z loňského srpna čtěte zde).

Po volbách, které pro něj i díky téměř 11 tisícům preferenčních hlasů dopadly dobře, pro občanské demokraty však historickým debaklem, někdejší předseda rektorské konference vstoupil do strany. Chtěl tím prý ukázat, že je přesvědčený o budoucnosti strany (více zde).

Právě tehdy se začaly ozývat hlasy, aby se stal novým předsedou Občanské demokratické strany. Kvůli tomu, že ODS podle něj přestala hájit své voliče, nakonec Fiala kandidaturu přijal. "Musíme obnovit důvěru veřejnosti v ODS, to je klíčová podmínka úspěchu," prohlásil (více se dočtete zde).

Nakonec získal nominaci ve 12 krajích, včetně Vysočiny, která je domovským regionem Miroslavy Němcové, která se rovněž o post předsedy strany ucházela.

Předsedou ODS jej delegáti 24. kongresu zvolili s drtivou převahou. Ve straně přitom Fiala oficiálně strávil pouhých 72 dnů.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Nejlepší videa na Revue