Generální ředitel ČT Petr Dvořák | foto: Milan Bureš, MAFRA

Změněné Události stály jednotky milionů, řekl poslancům šéf ČT

  • 86
Poslanci se ve středu, jak to sami glosovali, museli vrátit do pravěku. Kvůli pádu vlády Petra Nečase až nyní sněmovní volební výbor projednal výroční zprávy veřejnoprávních médií z roku 2012. Ředitel České televize Petr Dvořák uvedl, že tehdy nastartované změny v relaci Události stály miliony korun.

Poslanec Zdeněk Soukup (ANO) se v diskusi k výroční zprávě České televize (ČT) pro rok 2012 přítomných zástupců této instituce zeptal, na kolik přišla změna relace Události, která se datuje k dubnu 2012.

Kromě vizuálního stylu se tehdy pozměnil tým moderátorů, stopáž i technické vybavení. ČT mimo jiné moderátory zvedla ze židlí, nechává je chodit po studiu a výjimečně do relace zařazuje trojrozměrnou grafiku (reportáž z přípravy nových Událostí si přečtěte zde).

Generální ředitel ČT Petr Dvořák mu odpověděl, že konkrétní číslo poznamenáno nemá a že si ho nepamatuje. Podle něj změna nebyla s ohledem na její rozsah příliš nákladná. "Pokud bych měl mluvit v řádech, tak by šlo o jednotky milionů," uvedl Dvořák.

Když televize v březnu předloňského roku změnu představovala, Dvořák náklady konkrétně nevyčíslil. Tehdy uvedl jen to, že bude pokryta z rozpočtu na zpravodajství a publicistiku, který kvůli ní nebude navýšen. ČT do těchto žánrů ročně investuje stovky milionů korun, letos na nich místy bude šetřit (více čtěte zde).

Podle Dvořáka byly Události jedinou televizní zpravodajskou relací na trhu, která divácky rostla. Loni podle něj průměrná sledovanost relace činila 850 tisíc diváků.

Podívejte se, jak se v roce 2012 připravovala nová podoba Událostí:

21. března 2012

"Měnili jsme studio, protože jsme v dlouhodobých plánech předpokládali, že se změní technologie," uvedl ke změnám ředitel ČT na středečním jednání sněmovního volebního výboru. Nová relace počítá s vysíláním v HD rozlišení.

Virtuální studio ale nevyužívají jen Události. Vysílá se z něj například i pořad Otázky Václava Moravce. Televize od změny podobu relace neustále upravuje. Naposledy například změnila předávání slova mezi moderátory před takzvaným tématem dne. Ještě nedávno chodili dolů ze stupínku, nyní při předávání slova stojí. Zejména moderátorky upozorňovaly, že sestupování není při předávání slova komfortní. Mohly by při něm na podpatcích zakopnout, protože se musí dívat do kamery a na kolegu či kolegyni. Změny budou pokračovat i v dalších měsících.

ČT má skoro stejný rozpočet, jako celý resort kultury

Výroční zprávu ČT pro rok 2012 projednával volební výbor Sněmovny ve středu. Poslanci o ní diskutovali déle než hodinu.

Zahraniční cesty

Poslanci volebního výboru ve středu řešili také zahraniční cesty. "Pojďme na ty zájezdy, pane předsedo," dobírali si předsedu volebního výboru Martina Komárka, který nedávno musel vysvětlovat, proč byl na zahraniční dovolené, když Sněmovna schvalovala rozpočet.

Poslanci volebního výboru nakonec navrhli dvě služební cesty s tím, že projedou více států. První by měla vést na Slovensko, do Rakouska a Německa. Druhá do Belgie a Nizozemí.

Zajímavé je, že poslanci zatím neřešili, jaká bude náplň pracovních cest, ale pouze to, kam vyjedou. V tuto chvíli jde o návrhy, které posoudí rozpočtový výbor.

"Ta zpráva je hutná, pokud nás měla umlátit čísly, tak se to povedlo," glosoval poslanec Daniel Korte (TOP 09). A pozastavil se nad částkou, se kterou ČT ročně hospodaří. "Rozpočet ministerstva kultury je osm miliard bez církevních restituci, u ČT je to 6,7 miliardy ročně," dodal Korte.

Následně jej usadil Zbyněk Stanjura (ODS). "Já čísly umlácen nejsem. Pokud to srovnáváme s ministerstvem kultury, tak musíme srovnat také efektivitu a produkci," uvedl Stanjura. A bývalý ministr kultury, herec Vítězslav Jandák (ČSSD) dodal: "To je pravda. Za posledních sedm let ČT vyrobila více než ministerstvo," uvedl Jandák. Dvořák totiž předtím vyzdvihl to, že ČT vyrobí trojnásobek toho, co ostatní komerční televize celkem.

Výbor posléze usnesením doporučil Sněmovně schválení výroční zprávy ČT. Ještě předtím totéž učinil u výroční zprávy Českého rozhlasu pro rok 2012.

Rozhlas v ní mimo jiné předpokládal, že na odstupném vyplatí zaměstnancům předloni 220 tisíc korun. Nakonec to bylo téměř devět milionů. Nad tím se pozastavil poslanec Martin Kolovratník (ANO). Náměstek ředitele ČRo Michal Koliandr podotkl, že výrazné navýšení této položky souviselo s reorganizací uvnitř rozhlasu po nástupu nového managementu v červenci 2011.

"Součástí celé reorganizace byl proces rozloučení se s některými zaměstnanci. Ten probíhal k 31. prosinci 2012 a k 28. únoru 2013. Zákon nám umožňuje vytvořit rezervu na odstupné a ta je u obou vln už započítána v roce 2012," uvedl Koliandr.

Šéf rozhlasu chce změnu pravidel pro výběr poplatků

Kolovratník, který byl ještě v roce 2012 ředitelem ČRo Pardubice, managementu v diskusi vyčetl podíl poslechovosti. "Ten nyní činí 21,6 procenta, ČRo by jej měl navyšovat," apeloval na management ČRo politik. Generální ředitel ČRo Peter Duhan ale oponoval, že rozhlas dokázal navýšit podíl od jeho nástupu do funkce o dvě procenta. "Možná se vám to zdá málo, ale v současné mediální krajině je to posun celkem výrazný," uvedl Duhan.

Ten volební výbor informoval také o tom, že se rozhlasu daří navyšovat výběr koncesionářských poplatků. Přesto naznačil, že by si rozhlas v tomto směru přál novelu.

"Zákon o výběru koncesionářských poplatků je na hranici životnosti a zasloužil by si novelu. Přimlouval bych se za to, abychom minimálně na úrovni výboru vedli tuto debatu," řekl politikům Duhan.

Jak konkrétně by politici mohli zákon změnit, neřekl. "Ta norma je stará 20 let a vyžaduje refresh, pojďme o tom diskutovat. V roce 1993 jsme znali většinou jen rozhlasový přijímač, dneska máme tolik platforem, na kterých posloucháme rozhlasové vysílání, že se to s rokem 1993 nedá srovnat. Máme to v telefonech, počítačích, posloucháme rozhlas přes televizi. Je proto nutné udělat nějakou revizi," řekl iDNES.cz Duhan. "Nemám jasnou představu, jsou ale příklady v západní Evropě úspěšných rozhlasových a televizních stanic, které prošly změnou legislativy v tomto směru, a chtěl jsem vyzvat volební výbor, aby byl iniciativní," dodal.

Výroční zprávy projednává volební výbor, pod který spadá i problematika médií, každý rok. Letos se to ale zdrželo. "Vracíme se tím mírně do pravěku, protože je rok 2014," uvedl předseda výboru Martin Komárek (ANO) k faktu, že poslanci projednávají zprávy veřejnoprávních médií za rok 2012. Podle něj za zpoždění může politická situace po pádu Nečasova kabinetu.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video