RECENZE: Vypointované Něžné vlny aneb proč je důležité míti Vejdělka
Napovězme tedy, že klíčové finále úsměvné romance dospívání se odehraje 17. listopadu 1989 přímo na Národní třídě, mezi davem studentů a kordonem policistů, a že obsahuje nejoriginálnější, nejvtipnější i nejněžnější ze všech spikleneckých teorií o pádu komunismu. Navíc politika v ní takřka nehraje roli.
Něžné vlny totiž vyprávějí o citu v různých podobách, zejména však o první lásce a prvním milování, které nepodléhají změnám režimu. V daném případě však hrdina bojuje s časem, protože za okamžik jeho vyvolená může zmizet za železnou oponou, odkud - zdálo se tehdy před Listopadem - už není návratu.
Ovšem snímek se nedrží jen klíčového roku. Věnuje mu sice dlouhý vysvětlující úvod, jako by šlo o film pro vývoz, což lze sotva předvídat, a další body si sráží stejně zbytečným vypravěčským komentářem hrdiny, jehož hlas i herecký výraz citelně nesedí.
Nicméně poté se děj propadne v čase do krajiny dětství, k níž patří hravý filmový týdeník o zmateném plavci alias hrdinově otci v královském pojetí Hynka Čermáka a Táňa Pauhofová v roli maminky: oddaná, krásná a poněkud pohádkově nestárnoucí.
Co už tu bylo
Potíž tkví v tom, že Vejdělkova výprava do vlastní paměti není zdaleka první svého druhu. A pohříchu se podobá těm nejznámějším i nejmilovanějším. Takže divák v Něžných vlnách najde velký kus Báječných let pod psa, počínaje maminčinými ambicemi vkládanými do syna a konče tatínkovým záchvatem apatie, dále otisk Pelíšků, stopu Obecné školy, a dokonce prvek sousedské hřbitovní selanky z Vesničko má středisková. Jako by vybrané motivy z děl svých předchůdců režisér upravil, přetočil a sestřihal.
Nicméně něžné situace Vejdělek umí náramně. I když původně ve svém dalším filmu sliboval přitvrdit v humoru až na hranu černé jízlivé ironie, zjevně plán odsunul ve prospěch poezie úsměvu. Od dětského průzkumu světa s lékařským stetoskopem po motýla ze školních sbírek inscenuje Něhu s velkým N, přirozenou a důsledně shazovanou jemným žertem, aby líbeznost nepřecukroval.
Rodinnému leporelu nahrává i fakt, že oba dětští představitelé hrdiny (i jeho rusovlasé víly) působí naprosto samozřejmě, ať studují první polibek, zažívají první dotek při branném cvičení v plynových maskách nebo způsobí první trapas v přímém přenosu na spartakiádě. Vejdělek vzdává příjemný hold veškerému lidskému "poprvé", což pokaždé podprahově zabírá.
Epizodky malého outsidera zvolna plynou jako sladkobolné pápěří, ani nevzrušují, ani neruší. Bohužel v dospívání se změnou herců je náhle půl kouzla pryč: Robert Cejnar zcela postrádá charizma, ale i jeho vyvolená ztratí předešlý rusalčí půvab.
Navíc houbová připomínka Černobylu či "Rusák Čajkovskij" sahají k lacinější zábavě, ač jinak nadále platí, že politiku film vnímá čistě, bez plakátu, spíše mimoděčně a jen v okamžicích, kdy bere lidem sny.
Jiskřivá pointa
Teze, že i za převratných revolucí má ztráta panictví přednost, je sice milá, ale kvůli dlouhým přípravám trochu nudná. Tedy do chvíle, než ji rozsvítí pointa z Národní třídy: pro někoho snad až kacířská, ale rozhodně ne zlá. Skoro se zdá, že nejprve měl Vejdělek tenhle osobitý nápad a teprve pak "před něj" dopsal běžný typ generační kroniky dospívání za totality.
Právě za původnost oné jiskřivé pointy i za odvahu sáhnout na posvátný okamžik novodobé historie, aniž by jej přitom znevážil, zaslouží film mírně nadprůměrnou známku; a kdyby vystřihl celý vypravěčský rámec, má pět procent k dobru. Divácký potenciál bez urážky vkusu je pro současný stav naší kinematografie nadmíru důležitý. Ale nic nemění na tom, že Něžné vlny, byť řemeslně na výši, představují dosud nejslabší Vejdělkovu práci.
Tipy z televizního programu
Recenze: Orel Eddie 60 %, Mrtví neumírají 55 %, Zbouchnutá 50 %, Matrix Resurrections 80 %, V zajetí démonů 45 %, Mamma Mia! Here We Go Again 55 %, Kingsman: Zlatý kruh 65 %, Dobrý časy 60 %, Zkrocená hora 80 %, Ghost Rider 40 %, Jack Reacher: Poslední výstřel 60 %, Němá tajemství 65 %, Sebemilenec 65 %
Klíčová slova: Všechnopárty, David Prachař, Jakub Prachař, Česko na grilu, James Bond
Seriály: Stíny v mlze, Vytoč mého agenta, Jedna rodina, Boží mlýny, Iveta
Zemřel zpěvák a herec Josef Laufer, po čtyřech letech v umělém spánku
Ve věku 84 let zemřel herec, režisér, zpěvák a scenárista Josef Laufer. Informaci potvrdil ředitel...
Zemřela herečka Hana Brejchová. Proslavil ji film Lásky jedné plavovlásky
Zemřela herečka Hana Brejchová, bylo jí 77 let. Zazářila ve filmu Miloše Formana Lásky jedné...
{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}
{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}
KOMENTÁŘ: Z Davida Černého se stal parazit. O umění už dávno nejde
Premium Když se David Černý v televizi pohádal s kurátorkou Marií Foltýnovou, spory o jeho plastiku na...
Larry je mrtvý. Tvůrci Simpsonových nechali po 35 letech zemřít štamgasta od Vočka
Zarytí fanoušci seriálu Simpsonovi smutní. Tvůrci totiž nechali zemřít jednu z postav, která byla...
{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}
{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}
Společnost mučených básníků. Zpěvačka Taylor Swiftová vydala nové album
Potřebovala jsem ho natočit, je to album, které mě zachránilo. Takto zpěvačka Taylor Swiftová...
Audioknihou roku je životopis Agathy Christie. Zvláštní cenu získal Soukup
Vítězem ankety Audiokniha roku 2023 se staly memoáry Vlastní životopis spisovatelky Agathy Christie...
RECENZE: Kdo není s Mirai kamarád, bude mít s jejich albem minimálně 69 problémů
Premium Čtvrté album kapely Mirai nese opět japonský název Tomodachi, což znamená „kamarádi.“ Je hezké, že...
TRENDY V KLIPECH: Mirai rekapitulují, Brixtn vytáhli song z šuplíku
Skupina Mirai ke svému desátému výročí vydala klip Easy, v němž rekapitulují své působení na...
I did it my way. Troška, Nový i Vyskočil se rozloučili s Josefem Lauferem
Se zpěvákem a hercem Josefem Lauferem, který zemřel po dlouhé nemoci v sobotu večer ve věku 84 let,...
Akční letáky
Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!