Po odchodu z čela katolické církve 28. února zřejmě Benedikt získá úřad emeritního biskupa římského a s ním i zmiňovanou rentu. Pokud by ho jeho nástupce jmenoval kardinálem, příslušela by mu penze 5 000 eur (127 000 korun). Napsal o tom italský deník La Stampa.
Pro srovnání: odcházející český prezident Václav Klaus bude ze zákona dostávat padesátitisícový důchod, dalších padesát tisíc však dostane od státu na chod své kanceláře a podobné výdaje.
Poté, co Benedikt opustí papežský palác, zamíří do letního sídla papežů v Castel Gandolfo, asi 30 kilometrů jižně od Říma. Tam vyčká, než pro něj bude připraven jeho nový příbytek v ženském klášteře Mater Ecclesiae ve vatikánských zahradách.
Už delší dobu je jasné, že o bývalého papeže se v klášteře budou starat příslušnice katolického společenství Memores Domini. K dispozici bude Benediktovi i jeho dosavadní soukromý tajemník Georg Gänswein.
Benedikt XVI. oznámil svoji rezignaci v pondělí 11. února, funkci opustí poslední únorový den. Vatikánský mluvčí nevyloučil, že konkláve kardinálů k volbě nového papeže by se mohlo uspíšit a začít už den po jeho odstoupení, tedy 1. března. Dříve se počítalo, že volba začne nejdříve 15. března, nejpozději pak 20 března.
Vatikánské intriky
Zatím žádné rozhodnutí nepadlo, v kolegiu kardinálů se však už začínají formovat první zájmové koalice, které by výběr dalšího papeže mohly výrazně ovlivnit. Velkou roli může údajně sehrát skupina kolem milánského arcibiskupa Angela Scoly, která chce na papežský stolec prosadit kandidáta z Itálie a zabránit volbě cizince. Ve své zprávě o tom napsal římský deník La Repubblica.
Italská nadvládaZe 117 volitelů jich těsná většina 61 pochází z Evropy. Vůbec nesilnějším národem jsou Italové, ti mají mezi kardinály 28 zástupců. Jen devět z těchto 28 Italů ale působí jako arcibiskupové, zbytek jsou představitelé Papežské kurie, která má v konkláve celkem 39 volitelů. Právě převaha Italů a představitelů kurie mezi kardinály někdy vyvolává kritiku, protože složení kardinálského sboru pak neodráží rozložení věřících. I když 42 procent všech katolíků žije v Latinské Americe, má tento region jen 19 volitelů. Brazílie má pětkrát více věřících než Německo, ale volitelů má méně. |
Za nitky v zákulisí údajně tahají i další "těžké váhy" Vatikánu, které se ovšem kvůli vysokému věku konkláve nezúčastní. Například Benediktův osobní sekretář Georg Gänswein, místopředseda vatikánské vlády Giovanni Angelo Becciu či benátský patriarcha Francesco Moraglia.
Kromě "italské kliky" se prý formuje i americká lobby, která by ze svého středu na papežský stolec mohla prosadit newyorského arcibiskupa Timothyho Michaela Dolana, bostonského biskupa Sean Patricka O'Malleyho či kanadského kardinála Marka Oulleta.
Benedikt najmenoval víc než polovinu konkláve
Agentura Reuters připomíná, že více než polovinu 117 kardinálů, kteří tvoří konkláve, vybral sám Benedikt XVI. Muži v kardinálském purpuru jsou proto mnohem konzervativnější, evropštější a "římštější" než v roce 2005, kdy konkláve na papežský stolec vybralo Josepha Ratzingera. Zbytek kardinálů dostalo pověření ještě v éře Jana Pavla II.
Oba poslední papeži hleděli na to, aby noví kardinálové ctili klíčové katolické doktríny, jako je podpora kněžského celibátu a odpor k potratům, antikoncepci, ženským kněžím a svazkům homosexuálů. Věrnost konzervativnímu směřování je tedy podle všeho zaručena a kardinálové se při volbě zaměří spíše na otázku věku či národnosti.
Kardinálové ale také čekají na jakýkoli náznak od Benedikta XVI., který by mohl diskrétně doporučit svého nástupce. Vzhledem k tomu, že papež rezignoval kvůli špatnému zdraví a nedostatku sil, ale vlastně už jedno doporučení vydal: ve světle jeho rozhodnutí by měl papež být relativně mladý, možná šedesátník.
