Údajná nabídka přišla po několikaměsíčním jednání mezi obhájci příbuzných zabitých nebo raněných a britským ministerstvem obrany, uvedla na svém webu televize BBC. Zmíněných 50 tisíc liber (v přepočtu necelých 1,5 milionu korun) je míněno pro každou rodinu zvlášť, celkem prý chce Londýn vydat na odškodném kolem 1,3 milionu liber.
Právní zástupce jedné z postižených rodin popsal nabídku jako doslova směšnou a prohlásil, že jeho klient ji považuje za urážku těch, které tehdy britské jednotky postřílely. Sestra jednoho ze zabitých mladíků Kate Nashová označila nabídku za zdržovací taktiku.
Rodiny podle ní požadují, aby vojáci zodpovědní za masakr stanuli před soudem. "Je to odvracení pozornosti od skutečného problému, kterým je ukončení beztrestnosti a postavení vojáků před soud," prohlásila. "Ani zdaleka mě nezajímají peníze. Ne teď, a ani po obžalobách, peníze nás nezajímají," dodala.
Krvavá neděle |
Právní firma Madden and Finucane, která zastupuje některé z rodin obětí, uvedla, že vyjednávání o odškodném pokračují. A dokud neskončí, detaily zůstanou důvěrné. To samé ve čtvrtek prohlásilo ministerstvo obrany. Spekulace o částce označilo za předčasné.
Připomnělo také fakt, že britský premiér David Cameron se za krvavé události z 30. ledna 1972 v roce 2010 omluvil a zásah vojáků označil za neospravedlnitelný. Učinil tak v okamžiku, kdy vláda zveřejnila závěry mnohaletého vyšetřování speciální komise pod vedením soudce Marka Savillea.
Ta dospěla k závěru, že britské jednotky tehdy střílely do demonstrantů v severoirském Londonderry (proirští nacionalisté používají výraz Derry) neoprávněně. Britští vojáci začali dle zprávy střílet bez varování a dokonce zabili některé zraněné demonstranty, kteří se pokoušeli utéct.
Na místě zůstalo třináct mrtvých a čtrnáct zraněných, jeden člověk zemřel později. Vojáci se hájili tím, že reagovali na útok Irské republikánské armády (IRA) a mířili na ozbrojené demonstranty. Jejich tvrzení se rozcházelo s tvrzením svědků a pobouřilo tehdy katolickou menšinu v Severním Irsku.
Původní vyšetřování netrvalo ani dva měsíce a vojáky v 39stránkové zprávě de facto očistilo.
Krvavá neděle se stala klíčovým momentem v tři desetiletí trvajícím konfliktu mezi katolíky a protestanty. Násilnosti, které Britové označovali jako Troubles (Nepokoje), si vyžádaly kolem tří tisíc životů a skončily až v roce 1998 podepsáním Velkopáteční mírové dohody mezi IRA a probritskými protestanty.
15. června 2010 |
