Asi pro všechny z dvacítky mužů je týden na tankové střelnici u Přáslavic výjimečný. Na programu mají ostré střelby. Po osmi letech, kdy cvičili ve starých tancích, jim ale armáda před časem umožnila postoupit na vyšší úroveň a svěřila jim i nejmodernější stroje T-72M4 CZ.
Fotogalerie    |
"Dokončujeme přeškolení na modernizovaný tank T-72 a jsme v poslední fázi, tedy u střeleb plnou ráží," říká spokojeně velitel 1. tankové jednotky aktivních záloh Milan Mojžíš.
Třiadvacet záložáků, pro které je dobrovolná služba u armády koníčkem a ctí, přijelo ze všech koutů země. Muže různého věku a různorodých profesí spojuje i touha po nevšedních zážitcích ve vojenské uniformě a také pocit zodpovědnosti k vlasti. Na jaře a na podzim proto vždy na týden odejdou od práce a od rodin na cvičení.
S novými tanky se jim plní další sen. I když si za dlouhé roky na staré T-72 dokonale zvykli, měly už stroje opravdu něco za sebou. "Trošku jsme postoupili do vyššího levelu. Já bych použil srovnání, že je to jako přesednout z vétřiesky do osobáku," konstatuje Radek Říha, jeden ze zakládajících členů, který je u jednotky deset let.
Modernizovaný tank podle něj skýtá daleko vyšší komfort pro osádku. "Není tak hlučný, má nesrovnatelně lepší komunikaci, což byla u starých tanků taková Achillova pata, a také pozorovací přístroje pro velitele a střelce," vypočítává.
V civilu pracuje jako technik u společnosti, která spouští provozy v jaderných elektrárnách. Mezi jeho kolegy v jednotce je ale třeba taky sládek z pivovaru. "U firmy problémy nemám. Vždycky mě na cvičení pustí. Generace mých šéfů prošla výcvikem v armádě, takže mají to pochopení. Podivují se jen tomu, že v mi při práci a rodině ještě zbývá na to čas," konstatuje Říha.
K aktivním zálohám ho přivedl vztah k technice a vojenské historii. Jako malý kluk modelařil a pak se postupně dostal mezi nadšence ve vojenském muzeu. "Hlavně má dneska málokdo možnost si sednout do mašiny za 120 milionů," dodává s úsměvem.
Takových chceme víc, tvrdí armáda
Podobných dobrovolníků by chtěla armáda přilákat v budoucnu daleko více. Podle nové koncepce, kterou nedávno schválila vláda, by obrana měla mít až 5 tisíc dobrovolných záložníků. V současnosti jich má přitom jen necelých 1 200.
Přilákat je chce na vyšší odměny a nejrůznější výhody. Nově by měli dobrovolníci dostávat za službu pro stát od ministerstva až 12 tisíc korun ročně, tedy dvojnásobek současné odměny. Rezervisté budou také moci využívat stejné benefity jako profesionálové, například zdravotní péči či armádní rekreační zařízení.
Aktivní zálohyPříslušníci aktivních záloh se několik týdnů v roce věnují vojenskému výcviku, ve zbytku času mají své civilní povolání. Kombinují tak dvě kariéry: vojenskou a civilní. V případě potřeby jsou na základě rozhodnutí vlády nasazeni do akce. Jejich typickými úkoly jsou pomoc při živelních pohromách a ostraha objektů důležitých pro obranu státu v případě zhoršení bezpečnostní situace. Jednotky aktivních záloh se ve velkém rozsahu úspěšně účastnily záchranných prací například při katastrofických povodních v letech 2002 a 2010. |
Podle náčelníka generálního štábu Petra Pavla nová koncepce umožní pružné doplňování armády podle aktuálních potřeb. "Příslušníkům aktivních záloh nabídneme větší specializaci, lepší podmínky a intenzivnější výcvik," slíbil Pavel.
Vzorem může být právě tanková jednotka dobrovolníků, které si vzal pod křídla 73. tankový prapor z Přáslavic. "Útvar se nás ujal už v roce 2004. Bylo to úplně něco nového, byli jsme taková experimentální jednotka," tvrdí velitel jednotky Milan Mojžíš. Většina jednotek aktivních záloh totiž působí u krajských vojenských velitelství jako strážní síly.
Vedle lepších podmínek pro příslušníky aktivních záloh chce armáda více motivovat i jejich zaměstnavatele. Za to, že své zaměstnance pustí na výcvik, dostanou za každý den 1 117 korun. V případě skutečného nasazení má být kompenzace ještě vyšší.
I tak by to však mělo být pro resort obrany finančně výhodné. Zatímco roční náklady na jednoho profesionála se šplhají k půl milionu korun, výdaje na rezervistu se pohybují mezi 65 a 85 tisíci korun.
