Zeman a Schwarzenberg mluvili o velvyslanectví v Moskvě a Remkovi

  • 354
Třináct dní po vítězství v prezidentské volbě si Miloš Zeman pozval poraženého Karla Schwarzenberga. Ten po schůzce, která trvala přes dvě hodiny, řekl, že spolu mluvili i o obsazení velvyslanectví v Moskvě. Řeč byla o bývalém kosmonautovi Vladimíru Remkovi, nestraníkovi, který je teď europoslancem za KSČM.

Na otázku, zda by s Remkem souhlasil, Schwarzenberg odvětil: "Nebudu to řešit tady." Zeman po schůzce na dotaz iDNES.cz, zda by podle něj byl Remek dobrým velvyslancem, odpověděl, že zcela určitě ano. Remka komunisté přemlouvali, aby kandidoval na Hrad, ale on místo toho podpořil Zemana.

Jméno velvyslance v Rusku je volné poté, co v této pozici skončil Petr Kolář a zamířil pracovat do skupiny PPF. Právě s Kolářem podle informací iDNES.cz TOP 09 počítala na post ministra zahraničí, pokud by Schwarzenberg Zemana porazil a na Hrad se dostal on. "Mluvili jsme obsazení postů velvyslanců, protože to trojjediná pravomoc ministra zahraničí, vlády a prezidenta," řekl Zeman.

Miloš Zeman s bývalým kosmonautem Vladimírem Remkem.

Ve hře je více diplomatických pozic. Vysoce postavený zdroj z vládní koalice iDNES.cz upozornil, že do diplomacie by mohl zamířit také neúspěšný prezidentský kandidát Jan Fischer, který se před druhým kolem prezidentské volby postavil za Zemana.

O jménech velvyslanců na návrh ministra zahraničí rozhoduje vláda a pak jméno doporučí prezidentovi. Ten rozhodnutí schvaluje a premiér ho kontrasignuje. Pak je dotyčná země požádána o takzvaný agrément, tedy o souhlas s osobou velvyslance. Teprve když je udělen, bývá zvykem jméno zveřejnit.

Bavili se spolu i o dramatické prezidentské volbě

Při prezidentské volbě porazil Zeman Schwarzenberga o 476 234 hlasů téměř desetiprocentním rozdílem. Ale to už  je minulost. Teď musí nový prezident s ministrem zahraničí řešit, jak bude vypadat spolupráce hlavy státu s vládou v oblasti zahraniční politiky.

"Rád bych se s ním podíval spíš na budoucnost. Tak vábná ta prezidentská kampaň nebyla," řekl Schwarzenberg iDNES.cz před schůzkou. Po schůzce Schwarzenberg řekl, že přece jen trochu i o nedávné volbě na Hrad a kampani mluvili. "Objasnili jsme si některé případy," uvedl bez bližších podrobností šéf diplomacie a TOP 09. Řekl, že se bude s novým prezidentem průběžně setkávat, což je ve vztahu mezi prezidentem a ministrem zahraničí přirozená věc.

Jednání podle Schwarzenberga probíhalo ve velmi přátelské atmosféře. "Vždyť ho znám dlouhá léta," řekl ministr zahraničí. V některých otázkách zahraniční politiky by si prý se Zemanem mohl rozumět.

KDO BUDE PREZIDENT? Voliči rozhodnou, zda bude hlavou státu Miloš Zeman nebo Karel Schwarzenberg.

To potvrdil i nový prezident. Řekl, že má podobný názor na vztah k Evropské unii a k Izraeli. Zeman je na rozdíl od Václava Klause  "proevropský prezident", a nad Pražským hradem tak bude po jeho inauguraci vlát vlajka Evropské unie. Zeman ji chce vyvěsit spolu s předsedou Evropské komise José Manuelem Barrosem. Odpadnout by tak měly ostře euroskeptické Klausovy poznámky z Hradu.

Mají dál rozdílné názory na Kosovo

Schwarzenberg řekl, že se Zemanem mluvili i o Kosovu. Zatímco ministr zahraničí prosadil ve vládě, aby Česká republika Kosovo jako samostatný stát uznala, Zeman byl už tehdy ostře proti. Muslimské Kosovo totiž považuje za stát, který financuje narkomafie. Rozdílný názor na otázku Kosova potvrdil Zeman i po schůzce se Schwarzenbergem.

Podobně jako Klaus bude Zeman pragmaticky pohlížet na konflikt byznys versus lidská práva. Jasně už dříve řekl, že nepočítá se setkáním s tibetským duchovním vůdcem dalajlámou. Očekává se jeho pozitivnější vztah k Rusku, které by podle Zemana výhledově, okolo roku 2030, mohlo zamířit i do Evropské unie.

Zeman se také už vyjádřil ke sporu mezi ODS a TOP 09 o to, zda se má Česko připojit k fiskálnímu paktu Evropské unie. "Myslím si, že to má smysl ve chvíli, kdy Česká republika bude mít euro, protože fiskální pakt se přímo týká především zemí, které jsou v eurozóně," řekl Zeman. Svým názorem se tak blíží více občanským demokratům než TOP 09 a opoziční ČSSD. TOP 09 přitom podmínila podpis nové koaliční smlouvy s ODS a LIDEM tím, že se strany shodnou na tom, že se se Česko k evropské smlouvě přidá (více zde).

Komplikací pro vládu mohou být Zemanovy názory na Araby a Írán

Zeman může "zavařit" jak současné, tak jakékoli příští vládě na mezinárodním poli svými radikálními vyjádřeními směrem k arabským zemím a k Íránu. "My jsme o tom tématu mluvili," odvětil Schwarzenberg na dotaz iDNES.cz, zda Zemana požádal, aby vůči těmto zemím nepoužíval tak ostrá vyjádření.

Velkou pozornost vzbudil už Zemanův rozhovor v roce 2002 pro izraelský deník Haarec, když byl ještě jako premiér na návštěvě v Izraeli. "Jistě, není mým úkolem hodnotit Arafata, ale každý, kdo podporuje terorismus, je v mých očích teroristou," prohlásil tehdy Zeman na adresu bývalého palestinského vůdce. Česká diplomacie pak jeho slova "žehlila" a vysvětlovala je jako nedorozumění při překladu z angličtiny. Zeman však v kampani před letošní prezidentskou volbou svůj názor na Arafata zopakoval.

A podpořil také myšlenku preventivního úderu na íránská odpalovací zařízení. Prohlásil, že by se neměla opakovat chyba ze třicátých let minulého století, kdy Západ zvolil politiku appeasementu a nezastavil Hitlera, ještě než rozpoutal druhou světovou válku.

"Dostávám se k myšlence preventivního úderu, která je dnes aktuální vůči íránským odpalovacím rampám. Slova jsou krásná věc, ale někdy jsou daleko důležitější skutky. Evropská unie opakuje chybu appeasementu, usmiřovací taktiky, tehdy vůči Hitlerovi, dnes vůči islámským fundamentalistickým teroristům. Appeasement, a to souvisí s tím preventivním úderem, se dlouhodobě nikdy nevyplácí," řekl doslova Zeman při prezidentské předvolební debatě k tomu, proč by podpořil preventivní vojenský útok Izraele na Írán. Debaty v Hradci Králové se účastnili i Jan Fischer a Přemysl Sobotka (více o tom najdete zde).

Schůzkou se Schwarzenbergem skončilo Zemanovo "seznamovací kolečko" s politiky po jeho zvolení na Hrad. Sešel se s končícím prezidentem Václavem Klausem, premiérem Petrem Nečasem z ODS i dalšími politiky z ČSSD, KSČM a Věcí veřejných. Vynechal přitom stranu LIDEM, na níž mu vadí, že neprošla volbami a že její poslanci po odchodu z VV drží u moci Nečasovu vládu.

Schwarzenberg přijel za Zemanem. Vadily mu blesky fotoaparátů


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Nejlepší videa na Revue