Vyprahlá poušť Coahuila leží nedaleko města San José de Piedras, asi 80 km od hranic s Texasem. Důvod, proč se sem lidé nejen stále vydávají, ale dokonce zde i žijí, je v rostlivě Candelilla, která se od roku 1909 používá na výrobu speciálního vosku.
Rodina Benita Hernandeze zde žije již přes třicet let, ale jeho rodiče a bratři zde v tvrdých podmínkách pracovali už před 55 roky.
Rodina zde vychovala sedm dětí, šest z nich už žije se svými rodinami jinde, ale rodiče často navštěvují i se svými potomky.
Benito Hernandez uviděl sklizeň poprvé jako osmiletý chlapec, a zalíbilo se mu zde. Pak do Coahuily začal jezdit jako dospělý pravidelně, protože právě takto – záborem – mohl získat zdejší půdu.
Se svou ženou, Santa Marthou de la Cruz Villarreal, si zde postupně postavil dům z nepálených cihel, kamene a cementu. Na okna a dřevo použil dřevo ze stromů, které rostou v okolí. Skromné je i vybavení domu, místo židle poslouží třeba i koňské sedlo. Chybí kanalizace, vařit se musí na kamnech, v nichž se topí dřevem.
V domě manželé společně vychovali sedm dětí, z nichž šest už žije se svými rodinami a potomky ve vesnicích v okolí, za rodiči však stále jezdí na návštěvu. Z oblasti se za lepším odstěhovala i většina sousedů, protože životní podmínky jsou tu velmi tvrdé.
Benito má štěstí alespoň v tom, že nedaleko jeho domu je zdroj pitné vody. V zimě však teplota klesá i pod nulu a pramenitá voda pak zamrzá.
Vosk, který se z rostlin získává, je jejich jediným zdrojem obživy. Je velmi kvalitní, využívá se například v kosmetice, ale i v potravinářství, celkem se s ním lze setkat asi ve dvaceti průmyslových odvětvích.
