Premiér Petr Nečas poslouchá Přemysla Sobotku na tiskové konferenci po prvním kole prezidentských voleb. (12. ledna 2013) | foto: Tomáš Krist, MAFRA

Kdo může za debakl? Amnestie, média a Fischer. My ne, zní z ODS

  • 857
Média, amnestie, Fischer či Schwarzenberg. V tom vidí ODS příčinu drtivého neúspěchu Přemysla Sobotky v prezidentské volbě. Sama strana přitom žádnou velkou chybu nepřiznala.

Přemysl Sobotka získal jen 2,46 % hlasů a s odřenýma ušima skončil předposlední - o pár setin procenta předstihl kandidátku Suverenity Janu Bobošíkovou.

Ale jak z toho ven? ODS věří, že se očistí svalováním viny na všechny okolo. Premiér Petr Nečas ani Přemysl Sobotka formálně žádnou chybu nepřiznali. Z jejich vyjádření přitom bylo patrné, že i oni sami jsou si ve skutečnosti svých nedostatků vědomi.

Do vedení ODS se proto neváhal opřít poslanec Boris Šťastný. "Člověk by za všechny ty debakly očekával rituální politické sebevraždy, ale pojmy sebereflexe a politická odpovědnost byly ze slovníku naší strany vymazány," nechal se slyšet.

Poslechněte si, jak kandidáti reagují na výsledky prezidentské volby  

14. ledna 2013

Viník první: média

Přemysl Sobotka jako by na veřejnosti před volbami skoro neexistoval. Snad kromě debat MF DNES a iDNES.cz či v České televizi, kam byli zváni všichni prezidentští kandidáti. Je to vina médií, Sobotky, nebo ODS? Podpořila ho mateřská strana dostatečně?

Analýzy a komentáře k volbámČtěte v pondělí 14. 1.

MF DNES v počítači
MF DNES pro iPad a iPhone

"Volby byly primárně soubojem osobností. Rozhodovalo se až v úplném závěru, kde sehrál roli mediální obraz. Někteří tu mediální podporu dostali, někteří ji nedostali," uvedl premiér Nečas poté, co už bylo jasné, že Přemysl Sobotka přesvědčil na svou stranu pouhé desetitisíce lidí. Davy na náměstí zkrátka přilákat neumí. Nebyl úspěšný ani v prezentaci ve veřejném prostoru. Na rozdíl od Karla Schwarzenberga, který si v posledních dnech podmanil sociální sítě a názorové vůdce včetně umělců. Proč ho Přemysl Sobotka nenapodobil?

"Jestliže se popisovala nějaká událost, kde jsem byl, v médiích jsem přesto neexistoval. To není otázka pro mě, ale pro média. Když se podíváte na průřez médii v posledním týdnu, tak uvidíte, která jména byla v titulcích a která neexistovala," řekl Sobotka a podpořil ho i Nečas. "Hlavní média zasáhla do voleb snad nejvíce za posledních dvacet let. Zejména pak během posledního týdne," je přesvědčen premiér.

Viník druhý: amnestie

Amnestie prezidenta Klause byla hlavní událostí posledních dnů a ovlivnila i prezidentskou kampaň. "Poškodilo nás to. To je nade vší pochybnost. Velmi mě to trápí, ale jsem přesvědčen, že jsem nemohl postupovat jinak, pokud jsem nechtěl poškodit ústavní zvyklosti," prohlásil Nečas.

Tím vlastně převzal spoluodpovědnost za amnestii, i když si je vědom následků, které propuštění vězňů způsobilo ODS. Nepomohlo ani to, že se Přemysl Sobotka od Klausovy amnestie distancoval. Sobotka je stále členem ODS, a pokud předseda strany převezme odpovědnost za nepopulární krok, veřejnost už názory jednotlivých členů příliš neodlišuje.

Viník třetí: Schwarzenberg

Otázka není, kdo vysál Sobotkovi téměř všechny pravicové voliče, ale proč. Přesto občanští demokraté spíše ukazují prstem na ty, kteří v prvním kole prezidentských voleb dokázali oslovit skalní voliče ODS lépe než vlastní stranický kandidát. Příčiny příliš nerozebírají. I když zčásti naznačují.

"Karel Schwarzenberg přestal být kandidátem koaliční strany, vládní politiku v kampani zcela vymazal. Roli vládního kandidáta jsem tak plnil já," všiml si správně Přemysl Sobotka. Tím potvrdil, že není tak schopným politikem jako Schwarzenberg, a zároveň přiznal, že spojení s nepopulární vládou znamená jistý neúspěch.

Viník čtvrtý: Fischer

Podle premiéra Nečase zase za odliv pravicových voličů může kandidatura Jana Fischera. "Ze všech průzkumů nám vyplývá, že právě on nám v prvním kole sebral nejvíce procent," řekl Nečas.

Bezradnost ODS dobře ilustruje vyjádření Alexandra Vondry, člověka, který ve straně ztratil politickou podporu. "ODS musí usilovat o obnovení důvěry. To jsme říkali po podzimních krajských a senátních volbách. Ale od té doby neuplynulo příliš mnoho vody, a teď je tedy čas do příštích parlamentních voleb důvěru obnovit," uvedl Vondra. Na další otázku, zda si myslí, že podpora ODS byla pro Přemysla Sobotku v kampani spíše výhodou, či nevýhodou, neuměl odpovědět a rozloučil se slovy: "To je divná otázka."


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Nejlepší videa na Revue