Dorost po celém světě po letech znovu zažívá davové šílenství kvůli popové skupině. Zlatou éru boybandů čili chlapeckých kapel se totiž daří připomínat irsko-britské pětici, která si říká One Direction.
Fanynky v ulicích
Objevili se před dvěma lety v britské verzi soutěže X-Factor. I když nezvítězili, dnes se v hudební branži jejich obchodní hodnota na trhu odhaduje na padesát milionů dolarů. Venku mají teprve dvě desky, ale prodali jich už přes patnáct milionů kusů.
Jejich kouzlo odhalily už i tuzemské fanynky, které se scházejí v ulicích, tančí na jejich písničky a videa pak sdílejí na internetu. Zkrátka to připomíná velké popové šílenství.
Potvrzuje to i pohled do tuzemské hitparády, kde jsou One Direction s aktuálním albem na čtvrtém místě, což však zároveň znamená, že u nás jde o nejúspěšnější zahraniční titul současnosti.
Včetně Pomády
Hlavní otázkou však zůstává, zda jde o nafouknutou producentskou bublinu, nebo o něco víc. I když One Direction oproti boybandům starší generace nelze upřít technickou a producentskou dotaženost, už při poslechu prvního singlu z nové desky Take Me Home, který se jmenuje Live While We’re Young, starší posluchači zpozorní. Úvodní riff totiž nápadně připomíná slavnou písničku Should I Stay or Should I Go od The Clash.
"V dnešní době je dost složité napsat unikátní motiv, protože už vzniklo mnoho písniček," netajil se s inspirací jeden z teenagerské pětice Louis Tomlinson.
I z poslechu jejich dalších nahrávek se zdá, že skladatelský a producentský přístup "změníme akord a uděláme novou písničku" jim žádné problémy nedělá. Ve skladbě Taken fanoušci rozpoznali prvky If I Were Boy od Beyoncé, ve starším singlu What Makes You Beautiful si zase vypomohli motivem z písně Summer Nights z Pomády.
Ať už je to jakkoliv, jejich vydavatelé jsou z úspěchu One Direction nadšeni. "Je to pro nás důkaz, že fanouškovství v hudbě s příchodem nové digitální éry nevymřelo," říká spokojeně Antonín Sebastian Milata ze Sony Music.
