Jakub Halík na tiskové konferenci v srpnu, kdy jej lékaři zařadili na pořadník k transplantaci srdce.

Jakub Halík na tiskové konferenci v srpnu, kdy jej lékaři zařadili na pořadník k transplantaci srdce. | foto:  Michal Sváček, MAFRA

Smrt Jakuba Halíka, který měl pumpy místo srdce, zavinila infekce

  • 42
Lékaři z pražského Institutu klinické a experimentální medicíny už vědí, proč selhala játra Jakubu Halíkovi. Jako první na světě žil půl roku se dvěma čerpadly místo srdce. Buňky jater mu začaly odumírat, protože dostal otravu krve.

Jakub Halík zemřel v říjnu a už tehdy lékaři uvedli jako příčinu jeho úmrtí selhání jater a vyloučili závadu dvou čerpadel v těle pacienta. Nyní se předběžné závěry potvrdily s tím, že játra selhala v důsledku otravy.

"Pacient zemřel na aspergilovou sepsi čili otravu krve způsobenou houbou, která se jmenuje Aspergillus," řekl iDNES.cz Ivan Netuka, zástupce přednosty kardiocentra IKEM.

Houbu lidé vdechují, napadá lidi s oslabenou imunitou

Mikroskopická plísňová houba se do těla nejčastěji dostává vdechnutím. Ložiskem infekce jsou proto velmi často plíce. Odtud se rozšíří krví do celého těla. "Je to oportunní infekce, která není ojedinělá, a u lidí po transplantaci jde o obávanou komplikaci, protože jsou náchylnější kvůli zhoršené imunitě," doplnil Netuka.

Oportunní infekce

Vyvolávají je choroboplod- né zárodky, které u člověka s fungující imunitou nezpůsobují žádné výrazné potíže. Pro ty, kteří mají imunitu potlačenou (např. kvůli transplantovanému orgánu), ale mohou mít takové infekce závažný průběh a mohou končit smrtí.

IKEM o pravé příčině úmrtí nejprve mlžil. Nejspíš proto, aby nečelil otázkám, jak se v nemocničním prostředí může do těla pacienta infekce dostat.

Jeho ředitel Aleš Herman na dotaz iDNES.cz sice sdělil, že za smrtí Jakuba Halíka bylo selhání jater, jako příčinu však neuvedl infekci, ale to, že pacientovi v těle netepalo srdce.

"Zdá se, že organismus, který je vystaven nefyziologickým jevům jako u pana Halíka, nedokáže vydržet neomezeně dlouho. Buňky jater začnou po čase odumírat, což vede k fatálním následkům. Při takové zátěži pak došlo ještě k celkovému zánětlivému stavu organismu," uvedl Herman.

Infekci lze předcházet, léčba je ale velmi drahá

Podle lékařů se mikroskopické spory plísní vyskytují kolem nás běžně, liší se však jejich koncentrace a účinek na lidské zdraví. Nebezpečné jsou jen pro lidi s oslabenou imunitou. "Pokud je vdechnete vy nebo já, nic se nám nestane. Tento konkrétní pacient ale byl oslaben velkým chirurgickým výkonem a jeho rekonvalescence byla složitá. Proto pro něj byla sepse fatální," popsal Netuka.

Aspergilová infekce

Podle Wikipedie jde o houbu rodu vřeckovýtrusných z řádu plesnivkotvaré.

"Spory houby se dostanou do dýchacích cest, tam vyklíčí a způsobí těžký zápal plic. Houba vytvoří ložiska a z nich pronikne velmi rychle do krve. Jí se šíří do mozku, jater a po celém organismu. Důsledkem je těžký septický stav a pacienti velmi často končí selháním dýchacích funkcí či poškozením mozku, selháním jater," popsal vznik a šíření infekce lékař Zdeněk Ráčil.

V České republice existuje databáze výskytu houbových infekcí. Organizuje ji Česká leukemická skupina - pro život. Je určena pro hematology a vyplývá z ní, že od roku 2000 se v Česku a Slovensku vyskytlo celkem 350 případů aspergilové infekce.

"Infekce je ve vzduchu běžně zastoupena. Do nemocnice si spory mohou pacienti přinést z domu. Vyšší výskyt infekcí je zaznamenaný v prostorách, kde probíhá nebo nedávno proběhla rekonstrukce, protože se spory uvolňují ze zdí," vysvětlil brněnský lékař Zdeněk Ráčil, který se na oportunní infekce specializuje.

Podle Ráčila lze infekcím předcházet filtrací vzduchu v místnosti nebo podáváním antimykotik. Obě možnosti patří mezi drahou léčbu. "Preventivní podávání léku může vyjít až na šest tisíc korun denně," uvedl Ráčil. Riziko vzniku infekce se podle lékaře v okamžiku filtrování vzduchu či podávání léků výrazně snižuje. "Ale není zcela vyloučen. Při vzniku infekce je úspěšnost léčby velmi nákladnými léky maximálně 50 až 60 procent," tvrdí Ráčil.

Netuka iDNES.cz řekl, že v případě Jakuba Halíka by filtrace ani léky nepomohly. "Zabránit infekci není nemožné, je to ale velmi obtížné. My jsme po jejím zdroji pátrali, protože stav pacienta se zhoršoval, udělali jsme celou řadu vyšetření včetně plic. Jenže na bakterie a houby bylo bohužel negativní. A sepse byla pak masivní, že bychom ji nedokázali zvrátit ani nasazením antibiotik či antimykotik," popsal Netuka.

Až bude třeba, pumpy místo srdce získá další člověk

Znát přesnou příčiny smrti u Jakuba Halíka je velmi důležité. Byl prvním člověkem na světě, který s čerpadly místo srdce dokázal žít tak dlouho. Posunuly se tím hranice medicíny. A nyní, z výsledků pitvy, lékaři zjišťují, o jaký kus.

Léčení pacienta s pumpami místo srdce je ujistilo, že čerpadla jsou spolehlivá a dokážou orgán sice dočasně, ale na delší dobu nahradit. Ostatně s jedním čerpadlem, nahrazujícím jen jednu srdeční komoru, může člověk žít i několik let, pokud je to nutné. Zdá se tedy, že úspěšnost léčby dalšího pacienta s vyoperovaným srdcem bude závislá na pooperačních komplikacích a na tom, jak se s nimi lékaři a nemocné tělo dokážou vyrovnat.

"Jsem přesvědčen, že kdyby nedošlo k infekční komplikaci, mohl by pacient žít s čerpadly místo srdce v řádu let. Alespoň takový je biologický horizont, ale samozřejmě může docházet k technickým nebo infekčním komplikacím. Pak může pacient zemřít. Ale to neznamená, že bychom metodu neměli rozvíjet," míní Netuka.

Poslechněte si, jak o svém stavu hovořil Jakub Halík na konci srpna

29. srpna 2012


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Nejlepší videa na Revue