Třetí čekání na Oscara bylo nejtěžší, líčí režisérka Hollandová

  • 0
Ze střižny, kde pro HBO dokončuje třídílný příběh Hořící keř věnovaný Janu Palachovi, mířila na slavnostní premiéru jiného svého filmu, dramatu o holokaustu V temnotě. "Palach byl romantický, tedy polský typ hrdiny, kdežto polský zloděj, jenž v díle V temnotě chrání Židy zprvu proti své vůli, má blíž k hrdinům po česku," míní režisérka Agnieszka Hollandová.

Kdysi Jan Svěrák odmítl zajímavý, ale tíživý film slovy, že nechce žít rok ve tmě. Vám to nevadí?
Asi jsem odolnější než Svěrák, ale taky se mi do tmy nechtělo, ten scénář jsem odmítla několikrát. Jednak už jsem o holokaustu točila, jednak film V temnotě požadovali v angličtině, kvůli snazšímu financování, a já byla proti. Představila jsem si, jak režíruju americkou hvězdu v polské kanalizační síti, nevěřím jí, ona to ví - to by nešlo.

V temnotě

Recenze filmu

Z filmu V temnotě

Kdo se na snímek Agnieszky Hollandové vypraví, ví, že nejde za zábavou.

Kdy vám povolili polskou verzi?
Když mě přijeli přemlouvat do New Orleansu, kde jsem točila pilot seriálu Treme, a já jim řekla, jestli by chtěli příběh o hurikánu Katrina vidět v němčině.

Když jste točila Jánošíka, tvrdila jste mi, že Václav Jiráček v hlavní roli je ohromně sexy - a já vám povím, že pro mě má kouzlo nepohledný hrdina díla V temnotě.
Jistě, tam bych Jiráčka neobsadila. Robert Wieckiewicz je výtečný herec, žádný fešák, ale tady ani neměl být. Má v sobě obrovskou sílu, přesto se několikrát rozplakal.

Nedivím se, scény s židovskými uprchlíky v podzemí musely být vyčerpávající, hlavně pro děti.
Naopak, děti jsou zvláštní zvířátka, všecko si přeloží do svých her. Neplakaly, skamarádily se s krysami, což se o herečkách říci nedá. Ale ty byly aspoň štíhlé, zato dneska těžko najdete herce tak hubeného, aby vypadal jako z ghetta.

V Hollywoodu byste asi měla víc času, aby pár kil shodili. To se přece v rámci příprav dělá?
Dělá, jenže jakmile herec zhubne, ztratí energii, sílu, charizma, už mu to prostě tak nehraje.

Film V temnotě vám vynesl třetí nominaci na Oscara. Prožívala jste to stejně jako poprvé?
Poprvé, za malý německý film, to byl šok. Já žila čerstvě v emigraci, v malém pařížském bytě s dcerou, která si zlomila nohu a musela se vydávat za dítě kamarádů, protože jsme ani neplatily zdravotní pojištění. Podruhé mě Němci odmítli vyslat, šéf komise prohlásil, že "ta polská  Židovka jen přes mou mrtvolu", byl z toho skandál, až pak mě navrhli Američané za scénář. Ale potřetí to bylo nejtěžší.

Proč?
Kvůli zodpovědnosti, protože to byla má první nominace za rodnou zemi a vypukla tam hysterie. Poláci totiž mají obrovskou potřebu vyhrávat - a já věděla, že zvítězí íránský film. Protože i mně se líbil.