Hotel pro leteckou společnost SAS v centru Kodaně, hned u zábavního parku Tivoli, radnice a hlavního nádraží, vznikal v letech 1956 až 1960. Díky své fasádě s nepravidelně dovnitř otevíranými okny, která na fasádě vytvářejí černé nebo zářivé obdélníky, dostal od obyvatel Kodaně hotel přezdívku "děrný štítek".
Zadavatelé měli sice od počátku jasno, že autorem bude architekt Arne Jacobsen, netušili však, že světu dají víc než "pouhý" hotel s 22 podlažími a 275 pokoji.
Tak jako Mies van der Rohe navrhl pro vilu Tugendhat nábytek, který se dodnes vyrábí, tak i Jacobsen vytvořil čalouněný nábytek, jehož organické tvary se staly symbolem skandinávského nábytku. A dodnes patří k tomu nejlepšímu, do čeho se můžete posadit.
Vstupní hala hotelu
Příběh hotelu Royal SAS (dnes Radisson Blu Royal Hotel) nabízí další pokračování francouzského dokumentárního cyklu Architektura (ČT2 v sobotu 10. listopadu v 11:30).
Hotel s terminálem
Budovu tvoří vlastně dva na sebe postavené kvádry. První tvoří sokl, jehož polovinu zabíral terminál, kde si cestující mohli zakoupit letenku, zaregistrovat se a odložit zavazadla. Tímto "komerčním" zaměřením připomíná stavba impozantní hotely 19. století, jež se stavěly v blízkosti velkých nádraží. (Dnes ovšem tento terminál nahradily konferenční sály a moderní fitness.)
Hotel Royal SAS však navrhl skandinávský architekt, neměl potřebu omračovat centrum města gigantickou stavbou jako jeho britští předchůdci. Ctil okolní zástavbu.
Při procházce kolem hotelu vás tak nijak nezaskočí jeho proporce, vnímáte pouze nízký předsunutý "sokl", jehož měřítko odpovídá okolním budovám. Věž hotelu vyčnívá ze spodního hranolu až po pár metrech a neruší, naopak díky své výšce 70 metrů je vidět i z velké dálky.
Vše působí velmi lehce a odlehčeně. Skleněná fasáda soklu se opakuje i na věži, jejíž fasádu tvoří hliníkové rámy vyplněné deskami skla. Buď čirého v případě pásů oken, nebo pokrytého zezadu tenkou vrstvou šedozelené barvy tam, kde se zakrývá kostra stavby. Skleněná fasáda tak rozkládá odraz nebe a mění barvy jako velkoplošná projekce, neoslňuje však okolí jako pozdější kancelářské věžáky.
Všechny desky mají shodnou šířku, pouze 60 centimetrů, liší se jen výškou, okna mají 120 cm, prvky barevného skla 168 cm. Nejlepší výhled mají rohové pokoje otevřené do dvou stran, unikátní výhled na město nabízí restaurace v posledním podlaží se 116 okny.
Hotel už k centru Kodaně patří více než půl století.
Od vidličky po kuličku
Arne Jacobsen si vyhrál nejen se stavbou, podobou a barvou fasády, navrhl také příbory, nábytek, dokonce lem namodralé záclony, západku zámku, kliku či kuličku z umělé hmoty s průměrem jednoho centimetru sloužící k zatažení závěsu.
Jeho židle Kapka, ale především křesla s označením Labuť a Vejce (samozřejmě podle jejich organického tvaru), se staly designovými ikonami, jež se dodnes vyrábějí a stále vzbuzují obdiv.
Původní interiér má dnes jediný pokoj č. 606. Ostatní dostaly společně s dalšími prostorami hotelu v roce 1990 novou podobu. Křesla však září v hotelu dál.
Pokoj s původním zařízením
Arne Jacobsen1902–1971 Stěžejní myšlenkou jeho tvorby bylo heslo Od komplexnosti k jednoduchosti. Snad v žádné skandinávské domácnosti nechybějí jeho židle ze série 7, křesla The Egg (Vejce) a The Swan (Labuť) se řadí mezi ikony světového designu. |
