Kdo reprezentačního záložníka Rajtorala nahradí, to se před utkáním nevědělo. V úvahu připadali třeba Jakub Hora nebo Edgar Malakjan, kouč Vrba ale ukázal na Štípka. Na dvacetiletého zelenáče, který v sestavě mistrovského týmu zatím moc příležitostí nedostal.
Byla to správná volba. Rychlonohý šikula trápil obranu soupeře častými výpady a brankou pomohl k jasné výhře 4:0. Proto byl po zápase samý úsměv. "Byl to můj druhý gól za áčko a nejdůležitější v životě," pronesl v euforii.
Ta byla tak velká, že si Štípek některé zápasové momenty vůbec nevybavoval. "Co jsem dělal po gólu? Moc si nevzpomínám... Asi jsem jen stál a křičel radostí," krčil rameny.
Podobně na tom byl, když přišla řeč na to, jestli jeho gól zápas rozhodl. "A kdy jsem ho vlastně dal? Až po tom vyloučení?" ptal se novinářů. "Ne? Aha. Tak v tom případě rozhodla právě ta červená karta," myslel si.
Rodák z Nýřan se trefil už v předkole na hřišti polského Chorzówa, ale v základní sestavě v pohárovém zápase nastoupil poprvé. "Jsem trochu nervák, takže... Měl jsem radost, že nastoupím, ale nervózní jsem byl," přiznal.
Uklidnili ho známí, kterým se rychle pochlubil, že večer bude v základní sestavě. "Posílal jsem před zápasem esemesky, že hraju. Nikdo to nečekal, ale gratulovali mi. A asi mi to pomohlo."
Skutečně, do zápasu vletěl hodně natěšený. Gól mohl dát už po pár vteřinách, jenže po Kolářově přihrávce míč za gólmana Édela neprocpal. "V hlavě mi blesklo, že jsem blb. Tos měl dát, říkal jsem si."
Mladého spoluhráče se hned vydal uklidnit zkušený Pavel Horváth. "Říkal jsem mu, ať je v klidu, že šance ještě přijde. Chválil jsem ho, že si našel výborný prostor k zakončení," líčil po zápase kapitán Plzně. "Vím sám, co může taková neproměněná šance s dvacetiletým klukem udělat, ale David to zvládnul skvěle."
Ještě v průběhu první půle totiž Štípek své zaváhání napravil. Ve 39. minutě Horváth zvláštně rozehraným rohem zmátl obranu soupeře, Bakoš vrátil míč hlavou na přední tyč a pro Štípka nebyl problém poslat jej zblízka do branky. "Bylo to super, obrovská radost. Nevěděl jsem ani, jak mám slavit, co mám dělat."
Pár desítek vteřin po gólu přišlo vyloučení Djemby-Djemby, po pauze pak další dvě trefy Plzně, která zápas v klidu dotáhla k vítězství.
A trenér Vrba, ač to nedělá často, Štípka na tiskové konferenci chválil. "Má obrovskou perspektivu, typologicky to je zajímavý hráč do ofenzivy. Podobný typ jako Milan Petržela," našel srovnání. "Čím víc zápasů odehraje, tím víc se bude prosazovat."
S tím souhlasil i Horváth, zároveň se ale snažil rozruch kolem nového objevu mírnit. "Nechci, aby byl vynášen do nebes, nějaké nedostatky tam ještě byly," upozornil. "Po zápase jsem s ním mluvil v šatně. Je to kluk, který to má v hlavě srovnané. Ví, že to bylo dobré, ale že může zahrát ještě líp."
Opravdu. Když předtím Štípek v mixzóně odpovídal na otázku, jestli pro něj bylo utkání s Hapoelem snovým zápasem, zůstal na zemi. "Jsem rád za gól, ale výkon mohl být lepší," uvědomoval si.
Podobně mluvil i o šanci na trvalejší proniknutí do základní sestavy. "Franta Rajtoral už tu má nějakou pozici. Jsem připravený, že až se uzdraví, tak se všechno nejspíš vrátí do starých kolejí," prohodil skromně.
Kdo ví? Čtvrtečním výkonem musel Štípek trenérovi aspoň trochu zamotat hlavu.
