Však se sami můžete podívat, jak mu to jde. Sedmatřicetiletý Horváth tím propaguje svou autobiografii, která právě vychází (více na www.pavelhorvath.cz).
Klip se natáčel už před měsícem a půl, to ještě zdaleka nebylo sychravo. Česká reprezentace právě ubránila kvalifikační remízu 0:0 v Dánsku a druhý den po poledni se hlásil záložník Petr Jiráček na vedlejším strahovském stadionu.
Hladový a nevyspalý, protože z Kodaně přiletěl až v pět ráno. "Tak mě tady máte. Snad mě nebudete nutit, abych moc mluvil," obával se. Právem, protože v klipu mluví celkem dost, od známého režiséra Jakuba Koháka nedostal jen epizodní roli.
KROK ZA KULISY. Právě se rodí úvod videoupoutávky ke knize Pavla Horvátha. Na trávník přicházejí Petr Jiráček a Jakub Kohák, "kdosi cizí" tu skáče žabáky. Hlavní hrdina už čeká na trávníku, dostane pokyny a jde se na další scénku.
Právě Kohák se nadchl pro myšlenku, že by Horváthovi ke knize "Můj příběh nekončí" mohl natočit krátkou upoutávku. Chvilku rozmýšlel, jaký scénář zvolit, a pak vypálil: "Bude to o zubech, zbytek scénáře domyslíme za pochodu."
Při samotném natáčení to byla už opravdu částečná improvizace, ke které se Horváth rád propůjčil, i když na oko brblal: "To se musíš pořád navážet do mých báječných klováků?"
DOPADNE TO TAK? Pavel Horváth coby fotbalový brankář má chytit penaltu do zubů.
Na prosluněném Strahově se v ten den sešlo šest lidí. Dva fotbaloví neherci, režisér, kameraman, klapka a hokejový kanonýr Jiří Hudler v roli překvapivého komparzisty.
Byla úplná náhoda, že v noci před natáčením potkal kamaráda Koháka v hospodě. "Ráno natáčím Horvátha, nechceš se přijet podívat," nadhodil Kohák. "Nevím, nevím, jestli vstanu," reagoval Hudler.
Nejenže se přijel podívat, ale taky se nechal přesvědčit a na tartanu vedle hřiště skákal dokolečka žabáky. "Napíšu do Calgary našemu kondičnímu trenérovi, že jsem zvládl tři kilometry žabáků," vtipkoval, když se scénky musely opakovat kvůli přebreptům.
Když se zrovna nenatáčelo, tak Hudler sám vyzkoušel, jak se střílejí penalty na Horvátha. Aby bylo o co hrát, vsadili se: Kdo ze tří penalt promění méně, platí tomu druhému útratu v hospodě.
"Co sníš a vypiješ. Bereš?" navrhl filmový gólman Horváth.
"Beru. Zrovna na mě jde hlad, to ti přijde pořádně draho," pravil Hudler a nedočkavě si stavěl míč.
Jenže hned v první sérii trefil břevno, ve třetí minul branku úplně a první sázka vyzněla jasně pro Horvátha, jenž si při penaltách pokaždé postavil míč tak, aby neviděl ventilek: "Dělám to tak vždycky i při zápasech. Je to můj rituál."
Ani odvetná série Hudlerovi nevyšla, přestože ležérní soupeř dva pokutové kopy neproměnil. "To je příšerný, Hudli. Co ty jsi za nemehlo," prohodil režisér a hnal oba herce na plac.
Nakonec vznikla originální filmová upoutávka, v níž se svět dozví, že penalta se opravdu dá chytit do zubů.
