Měli jsme i více koní a bajonetů, útočil Obama na Romneyho kvůli armádě

  • 220
Na Floridě se odehrála poslední prezidentská debata. Tématem byla zahraniční politika. Barack Obama do duelu nastoupil agresivně, Mittu Romneymu vytkl nekoncepční strategii a snahu přivést USA zpět do dob studené války. Republikán mu na oplátku vyčetl, že Washington je ve světě příliš pasivní.

Poslední předvolební duel se odehrál v Boca Raton na Floridě a nepřinesl tak vyhrocený střet jako předešlá debata. Oba politici si také mnohem méně skákali do řeči. A v některých věcech se i shodli. Zároveň však bylo cítit, že se volby blíží a preference kandidátů jsou vyrovnané. Obama s Romneym se tak opakovaně napadali i u témat, kde spolu vlastně souhlasí, podotkla agentura AP.

Oproti předchozím debatám, jež ovládla ekonomika, byla tentokrát ústředním tématem zahraniční politika. Očekávalo se proto, že navrch bude mít současný prezident, který má v tomto ohledu více zkušeností než někdejší guvernér Massachusetts a podnikatel Romney. Byla to zároveň jedna z posledních šancí kandidátů, jak před volbami přímo oslovit miliony voličů u televizních obrazovek.

První otázku moderátor pořadu Bob Schieffer směřoval k Libyi, čímž se dotkl citlivého tématu útoku ozbrojenců na konzulát USA, při němž zemřeli čtyři Američané včetně velvyslance. Republikáni totiž současné administrativě vytýkají, že diplomatickou misi nechránila dostatečně a pak o útoku neinformovala přesně. Zprvu se totiž hovořilo o tom, že incident byl výsledkem protestů proti antimuslimskému filmu.

Schieffera zajímalo, zda incident znamená, že se Obamova zahraniční politika v regionu rozpadá. Jako první dostal slovo Mitt Romney, který zvolil mírnější tón a prohlásil, že arabské jaro přineslo velký kus naděje, ale teď jedna země po druhé zažívá množství zneklidňujících událostí a napříč Blízkým východem podle něj narůstá extremismus.

Republikánský kandidát současně přiznal kredit demokratickému prezidentovi za dopadení nepřítele Spojených států Usámy bin Ládina, nicméně dodal: "Potřebujeme komplexní strategii, abychom pomohli islámu odmítnout radikální extremismus."

Barack Obama kvitoval Romneyho přiznání úspěchu za zabití bin Ládina, jinak však zvolil útočnější tón a strategii svého soka označil za roztříštěnou a nekoncepční. Připomněl mu také jeho starší výrok, že Rusko je pro USA hlavním geopolitickým nepřítelem. "Když jde o naši zahraniční politiku, vypadá to, že chcete zavést politiku 80. let, stejně jako sociální politiku 50. let a ekonomickou politiku 20. let," obul se do svého rivala.

Nejtěsnější klání?

Barack Obama a Mitt Romney mají podle průzkumu agentur Reuters/Ipsos mezi pravděpodobnými voliči vyrovnanou podporu 46:46 procentům. Šéf Bílého domu je přesto stále favoritem. Vede v klíčových státech, jako je Florida, Ohio a Virginie, v nichž nejsou voliči vyhraněni na jednu stranu a volby se tam budou rozhodovat. Nedělní výzkum pro televizní stanici NBC a deník The Wall Street Journal pak ukázal, že oba kandidáti obdrželi stejnou podporu 47:47 procentům.

Americká média tak už píší o tom, že Obamovo soupeření s Romneym je jedním z nejtěsnějších volebních soubojů v americké historii. Romney po září, kdy jeho kampaň po sérii neobratných výroků a kroků vypadala na odepsání, prakticky celý říjen od silného výkonu v první televizní debatě na začátku měsíce získává půdu pod nohama. Z průzkumů je patrné, že se v očích mnoha voličů stal věrohodnou alternativou Obamy. Američané jej například považují za kompetentnějšího v otázkách ekonomiky, která je hlavním tématem letošních voleb.

Zdroj: ČTK

Obama během debaty také zkritizoval bývalého guvernéra za nestálý postoj k válkám v Iráku i v Afghánistánu i za to, že byl proti podepsání jaderné odzbrojovací dohody s Ruskem. "Pokaždé, když jste nabídl svůj názor, mýlil jste se," prohlásil u debatního stolu prezident.

Máme lodě, které mohou pod vodu

Jedna z ostrých slovních přestřelek se strhla kvůli zeštíhlování americké armády, které plánuje současná administrativa. "Naše armáda je nejlepší na světě. Jsme požehnáni skvělými vojáky a výjimečnou technologií i zpravodajskou službou. Ale nápad škrtat bilion dolarů (Washington chce seškrtat v armádě bilion dolarů v rozmezí deseti let pozn. red) by to změnil," prohlásil Mitt Romney a upozornil, že Spojené státy mají v dnešní době méně válečných lodí, než měly v roce 1916.

V tu chvíli si Barack Obama neodpustil rýpnutí a prohlásil: "Myslím, že guvernér Romney možná nestrávil dostatek času zjišťováním, jak naše armáda funguje. Zmiňujete například námořnictvo a že máme méně lodí než v roce 1916. Tedy guvernére, máme také méně koní a bajonetů. Protože povaha armády se změnila. Máme takové ty věci, které se jmenují letadlové lodě, na nichž přistávají letouny. Máme lodě, které mohou pod vodu, ponorky. Nejde o hru na námořní bitvy nebo počítání lodí. Otázka spočívá v tom, jaké jsou naše možnosti."

Republikán během diskuse Obamovi vytkl, že Washington je ve světě příliš pasivní a že se to musí změnit. Prezidenta obvinil z toho, že se zpočátku svého funkčního období vydal na Blízký východ na "omlouvací cestu", což způsobilo, že Spojené státy působí slabě, a umožnilo to podle něj Íránu přiblížit se jaderné bombě.

Romney během debaty prezidentovi řekl, že útoky na jeho osobu nejsou strategií pro zahraniční politiku. Zpravodaj televize BBC Mark Mardell přitom podotkl, že republikánský kandidát zvolil zajímavou taktiku: nesnažil se demokratického soka porazit nebo se mu vysmívat, ale pokouší se působit jako prezident.

Kandidáti se v některých věcech shodli

V některých momentech se oba kandidáti shodli, třeba v okamžiku, když přišla řeč na to, zda se Barack Obama neotočil k dlouholetému spojenci USA na Blízkém východě, egyptskému prezidentovi Husnímu Mubarakovi, během loňského povstání až příliš rychle zády.

Obama na dotaz moderátora, zda svého rozhodnutí nelituje, odpověděl, že ne. Prioritou podle něj byla demokracie. Podobně se vyjádřil i Mitt Romney. Ten by také pokračoval v kontroverzním Obamově programu zabíjení teroristů bezpilotními letadly, při němž někdy umírají i civilisté. Oba kandidáti pak vyjádřili podporu Izraeli a oba odmítli vojenskou intervenci USA v Sýrii. Mitt Romney také prohlásil, že souhlasí se stažením vojsk z Afghánistánu do roku 2014. V minulosti nicméně republikán připouštěl, že v případě potřeby by termín prodloužil.

Debata, která trvala devadesát minut, se také stáčela k domácím otázkám, protože zahraniční politika na rozdíl od stavu hospodářství není ve středu letošní předvolební kampaně. Oba kandidáti tak třeba zmínili své recepty na podporu ekonomiky či energetickou politiku, která podle obou pomůže zlepšit strategické postavení ve světě.

K americké ekonomice se stočila i poslední otázka ohledně rostoucí moci Číny. Oba kandidáti prohlásili, že by Spojené státy měly mít s Pekingem dobré vztahy, Čína by ale měla hrát podle mezinárodních obchodních pravidel. Například Romney uvedl, že asijská země podle něj manipuluje s měnou, aby pomohla svým vývozcům.

Bude mít debata dopad na preference?

Předvolební souboj obou politiků je podle posledních průzkumů značně vyrovnaný. Diskuse navíc mimo jiné rozhodovala o tom, kdo si odnese pomyslný vavřín vítěze tří prezidentských debat. První po nevýrazném Obamově výkonu s přehledem vyhrál Romney a polepšil si v předvolebních průzkumech. Ve druhé naopak bodoval agresivní a důrazný šéf Bílého domu.

Tentokrát se podle agentury Reuters ani jeden z nich nedopustil žádné větší chyby. Bleskové průzkumy nicméně pomyslné vítězství přisoudily Obamovi. Například z průzkumu stanice CBS News mezi nerozhodnutými voliči vyplývá, že ho za vítěze označilo 53 procent respondentů, zatímco Romney byl úspěšnější podle 23 procent dotázaných. Na CNN pak vítězství Obamovi přiřklo 48 procent lidí, Romneymu 40 procent.

Otázkou však zůstává, jak velký dopad nakonec debata bude mít na voliče. Zahraniční politika je totiž letos spíše okrajovým tématem předvolebního klání, hlavním tématem je špatná ekonomická situace USA a s tím spojená nezaměstnanost. Američané rozhodnou o příští hlavě státu už 6. listopadu.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Nejlepší videa na Revue