Bomba zabila v Bejrútu šéfa rozvědky. Stojí za tím Sýrie, tvrdí expremiér

  • 79
V křesťanské čtvrti Bejrútu vybuchla bomba nastražená v autě. Zabila osm lidí včetně šéfa policejní rozvědky Visáma Hasana. Ten měl blízko k šéfovi opozice Saadovi Harírímu, který patří k nejhlasitějším kritikům syrského režimu. K nejhoršímu útoku v Libanonu za poslední čtyři roky se zatím nikdo nepřihlásil.

Výbuch nálože nastražené v automobilu otřásl během odpolední špičky východní částí metropole. Poškodil dvě budovy u náměstí Sasin a strhal balkony na jedné z nedalekých budov. Do ulic vzápětí vyběhli zkrvavení poranění lidé, popsala agentura AP. Osm lidí explozi nepřežilo, dalších 78 je zraněno. Jedna z budov v převážně křesťanské čtvrti Ašrafíja po výbuchu vzplála a hořela i auta v okolí.

Libanonská státní televize už uvedla, že právě šéf zpravodajské služby Sil vnitřní bezpečnosti byl terčem atentátu. Brigádní generál Visám Hasan byl spojencem někdejšího libanonského premiéra a současného vůdce opozice Saada Haríriho, který je synem zavražděného ministerského předsedy Rafíka Harírího. Saad Harírí vede převážně sunnitskou stranu Hnutí pro budoucnost a je kritikem Damašku.

Visám Hasan řídil speciální jednotku, která nedávno vyšetřovala teroristické spiknutí a jejíž akce vyústila v srpnovém zatčení Michela Samaha, libanonského prosyrského politika a stoupence prezidenta Sýrie Bašára Asada. Samaha je obviněn z plánování bombových útoků po celém Libanonu, které si u něj měl objednat Damašek. Ten to popírá.

List The Washington Post připomněl, že generál Hasan také řídil vyšetřování sedm let staré vraždy Rafíka Harírího, které ukázalo na libanonské šíitské hnutí Hizballáh a Sýrii coby strůjce atentátu. "Je to velká, velká, velká událost a není možné ani pomyslet na následky," prohlásil poradce Saada Harírího Mohamed Čatah.

"Visam Hasan byl velmi důležitým mužem v libanonské politice (...) byl důležitým mužem v policejním vyšetřování, které odhalilo mnoho citlivých věcí. Člověk nemůže pochopit jeho vraždu, pokud si neuvědomí tyto souvislosti a jeho blízký vztah k rodině Haríríů," dodal Čatah.

Zatím není jasné, kdo za atentátem stojí. Někteří Libanonci už začali spekulovat o tom, zda útok nesouvisí s občanskou válkou v sousední Sýrii. Další poukazují na to, že by to mohla být syrská snahu destabilizovat situaci v Libanonu. Saad Harírí několik hodin po útoku obvinil z krveprolití prezidenta Bašára Asada. Na otázku libanonské televize, kdo je podle něj zodpovědný za útok, odpověděl celým jménem prezidenta: "Bašár Hafíz Asad".

Sýrie čerstvý útok v Bejrútu ovšem odsoudila. "Odsuzujeme tento teroristický výbuch a všechny exploze, kdykoliv k nim dojde. Nic je neospravedlňuje," prohlásil v Damašku syrský ministr informací Omran Zoabí.

V Libanonu v posledních měsících roste kvůli syrskému konfliktu napětí. Občanská válka v sousední zemi de facto postavila proti sobě libanonské náboženské skupiny, konkrétně sunnitské zastánce syrských povstalců proti příznivcům prezidenta Sýrie Bašára Asada, který pochází ze sekty Alávitů, jež má blízko k šíitskému islámu, podotkla agentura Reuters.

V zemi se už odehrálo několik střetů mezi příznivci Asada a zastánci syrských rebelů a už delší dobu tak panují obavy z toho, že by se se syrský konflikt mohl přelít i za hranice Libanonu. Sýrie sehrála v libanonské politice zásadní roli už během občanské války, kdy do Libanonu poslala i své vojáky, kteří tam zůstali až do roku 2005.

Libanon má za sebou dlouhou krvavou občanskou válku (1975 až 1990) a zažil i vlnu bombových útoků. Tu odstartoval atentát na někdejšího premiéra Rafíka Harírího v roce 2005 v Bejrútu, podotkla agentura AP. Naposledy země zažila velký bombový útok v roce 2008, od té doby tam panoval relativní klid. "Mám velké obavy o naši zemi po této explozi. Bojím se, že se výbuchy vrátí. A že tenhle je jenom prvním v řadě," svěřil se agentuře AP obyvatel Bejrútu Šarbel Chadra.

Zpráva o zabití sunnity Hasana už vyvolala silné pobouření mezi libanonskými sunnitskými muslimy, kteří vyšli na protest do ulic v různých oblastech země.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video