Podivná světlá skvrna na hornině na Marsu | foto: NASA/JPL-Caltech/MSSS

Vozítko Curiosity na Marsu poprvé odebralo podezřelou skvrnu

  • 207
Vědcům z NASA nedají spát podivné světlé skvrny na hornině na Marsu. Původně si mysleli, že to jsou úlomky z vozítka Curiosity, které nyní zkoumá rudou planetu. Nyní se však zdá, že jsou přirozeného původu. Jisté to bude až po analýze vzorku, který sonda odebrala.

Lidé z NASA berou odebrání vzorků záhadných světlých skvrn na povrchu Marsu jako test přístrojů. Vozítko Curiosity otestovalo zařízení, která potřebuje pro analýzu, zda na sousední planetě někdy byl materiál nutný pro vznik mikrobiologického života. Odebrání vzorku marsovského písku o velikosti tablety aspirinu se podle vědců trochu zdrželo.

Experti mezitím spekulují nad původem jasně barevných skvrn, které se objevily v místě, kde robot operuje. Vědci se původně domnívali, že robot něco utrousil, protože skvrny jim připomínaly kousíčky plastových úlomků.

"Zažili jsme s tím hodně legrace, pojmenovávali jsme je a porovnávali, ale nakonec se ukazuje, že tady máme před sebou jiný druh částeček," řekl vědecký šéf mise John Grotzinger.

Curiosity vyfotila záhadný zářící předmět

Vědci se nyní přiklánějí k tomu, že místa odlišného zbarvení jsou přirozeného původu. Vozítku však nařídili, aby první vzorek nechalo být a sebralo vzorek písku k rozboru z jiného místa.

Jedním z úkolů Curiosity je vytvořit seznam hornin, které se na Marsu vyskytují. Nedávno robot narazil na horninu s jiným složením, než na jaké byli vědci zatím zvyklí. Kámen ve tvaru jehlanu o velikosti fotbalového míče byl tvořen prvky sopečného původu. Obsahoval více sodíku a draslíku, než je obvyklé.

Od přistání počátkem srpna ujel robot po povrchu Marsu zhruba půl kilometru.

Robot na Marsu

Pojízdná laboratoř

Šestikolové vozítko, jehož mise vyšla na 2,5 miliardy dolarů (asi 45 miliard korun), váží 900 kilogramů a je dlouhé tři metry. Stroj je vybaven sadou nejmodernějších nástrojů pro rozbor vzorků půdy, skal a atmosféry. Poháněn je radioizotopovým termoelektrickým generátorem, který využívá přirozeného rozpadu plutonia 238.

Vozítko Curiosity přistává na Marsu

6. srpna 2012

Curiosity má pátrat po základních prvcích nutných ke vzniku života. Vedle toho bude také zkoumat klima a geologii planety a sbírat data pro budoucí let s lidskou posádkou.

Čtvrtou planetu sluneční soustavy bude stroj o velikosti menšího auta zkoumat nejméně dva roky. Jedním z cílů je zjistit, zda byl někdy na Marsu život.

Curiosity (je to žena) pravidelně z Marsu tweetuje. Její počínání můžete sledovat zde.

,