Běžela 51. minuta a Jágr po zákroku soupeře reflexivně odhazuje rukavice a chytá se za obličej. Na prstech vidí krev, horní ret je na dva kusy. To nejhorší však mělo teprve přijít.
"Nejhorší bylo to cvaknutí na střídačce," popisovala slavná 68. Kladenského útočníka totiž ani na chvíli nenapadlo, že by odešel do kabiny, chtěl co nejdřív pomoct spoluhráčům na ledě. A tak následoval bolestivý úkon lékaře.
"Když ti teče krev, tak nemůžeš jít na led, takže mi to museli secvaknout sponkama. Ty vole, to byla bolest! Že jsem tam blbec lezl," smál se pak Jágr po zápase. To už mu bylo hej. I proto, že jeho tým nakonec urval těsné vítězství 2:1.
Jenže on sám si vybral smůlu. Kromě roztrženého rtu totiž třikrát selhal, z toho dvakrát při trestném střílení. Poprvé ve 13. minutě, kdy ho po krásném sólu přes celé hřiště seknul hostující Zeman. Při nájezdu zkoušel bekhendový blafák, ale nestačil zvednout puk přes beton brankáře Fraňka.
Podruhé přesně v čase 54:00, kdy ho ve vyložené šanci podrazil Posmyk. To se pokusil vystřelit už mezi kruhy, ale skulinu ve Fraňkově výstroji nenašel.
A potřetí neuspěl krátce po Balážově faulu, kdy hrálo Kladno přesilovku čtyři na tři. Domácí soupeře úplně vyšachovali a Jágr měl před sebou odkrytou branku, ale selhal. Trefil jenom boční síťku. "To byla bolest ještě větší než s těma sponkama," žertoval pak.
To už byl uvolněný, protože jeho tým těsné vedení ubránil. V opačném případě by vina za ztrátu bodů padla na něj, což sám nepřímo potvrdil.
"Máme mužstvo na to, že bychom měli vyhrávat každý zápas. Někteří soupeři jsou lehčí, někteří těžší, ale stejně záleží jenom na nás, jak budeme hrát. Já věřím tomu, že když budeme odevzdávat maximální výkony, tak budeme vyhrávat. Že když prohrajeme zápas, tak je to jenom a jenom naše chyba."
