Už čtrnáctý ročník největší přehlídky designu má svá dětská léta rozhodně za sebou. To je vidět na jménech, která se jej zúčastní i na tom, co se v Praze odehrává jako jeho součást.
Světové hvězdy se nejen "mihnou" na slavnostním zahájení, ale neváhají uspořádat zde přednášky či představit svou tvorbu. Tak to udělala světová ženská "jednička" Patricia Urquiola (vyslovuji se podobně jako vaše pivo, prozradila při představení své kolekce pro společnost Axor a Mutina) nebo architekt Benedetto Camerana a také italská kurátorka Rossana Orlandiová.
Tato drobná žena, k jejímuž image patří neodmyslitelně velké brýle s bílou obrubou, "vládne" italskému designu, vyhledává talenty a určuje vyvolené. Zahraniční média ji dokonce označují jako toho, kdo dává podobu slavnému milánskému veletrhu nábytku. A právě ona otevřela symbolicky nově zrekonstruovanou prodejnu společnosti TON na Karlově náměstí.
Přestřižení pásky byl však jen příjemný detail. "Vybrala si u nás třetinu novinek pro svou galerii, to je pro nás bomba," prohlásil Milan Dostalík, generální ředitel firmy TON.
Výrobce z Bystřice pod Hostýnem však nebyl jediný, kdo si zvolil termín Designbloku k představení svých novinek či dokonce nových prodejen. Například Preciosa lustry otevírá 5. října prodejnu v Jáchymově ulici v centru Prahy.
I beton může být krásný
Jednou z nejzajímavějších novinek na Designbloku, poprvé veřejně představených, je registrovaná značka LiCrete, kombinace prvků betonové matnice a průhledových prvků. Momentálně probíhá náročné patentové řízení. Beton tak lze prosvítit. Průhledných betonů sice existuje víc, pouze tento však může nabídnout pronikání světla z více stran.
"To lze využít jak třeba u různých příček, tak třeba u stupnic schodiště, protože pak jimi může pronikat světlo," vysvětluje Ladislav Eberl z firmy Gravelli.
Ta ve Šporkovském paláci představila i nábytek z tenkých betonových desek (jako obklad mohou mít desky s tloušťkou pouhého půl centimetru i různé otisky reliéfů) či kolekci lamp Light_Ray.
Skleněné trubky s betonovými podstavci září jen díky jedno a dvouwattovým LED zdrojům světla. Světla i nábytek vznikly ve spolupráci s designérem Tomášem Vackem. Jedna z lamp funguje i jako věšák - němý sluha.
Kniha jako grafický list. A jak šla ležící sklenice do světa
Číslované grafické listy nikoho nepřekvapí, v případě knih to však zvykem nebývá. Občanské sdružení Ontogonie vydává autorské knihy ve velmi omezených nákladech, ale také díla v originálním grafické a knižní podobě, opět jen v počtu pár set kusů.
Třeba Miltonův Ztracený ráj má pouze tři sta nádherných číslovaných výtisků. Ceny přitom odpovídají vysokonákladovým titulům.
Mladý český designér Martin Jakobsen studuje Technickou univerzitu v Liberci, ale už dva roky pracuje pod značkou Jakobsen Design a spolupracuje s dánskou firmou. Ta jeho sklenku rEvolution a další návrhy vyváží do celého světa. Vyrábí se ovšem v Česku. Unikátní řešení udělalo z "ležící sklenky" rEvolution z foukaného varného skla celosvětový hit.
Stará trafo stanice ožívá
Za architekturou a designem nemusíte jen do velkých superstudií. Na Smíchově, na rohu ulice Kováků a Na Zatlance, najdete "starou dámu", bývalou trafo stanici z 20. let minulého století schovanou v okolní zástavbě jako ostrůvek z doby starých dobrých časů.
Ateliér Hoffman jí zpřístupnil veřejnosti od 12 do 20 hodin do neděle 7. října pro veřejnost, aby představil své projekty, například rekonstrukci Uhelného mlýna v Libčicích.
Veselá venkovní fasáda je dobrou návnadou stejně jako vynikající káva a koláčky a samozřejmě audio video instalace prací studia, pojatá jako zážitek a zábava pro zvědavého návštěvníka včetně mega magnetické instalace malířky Michaely Petrů. Tu ocení i děti.
"Vyčistit trafo stanici a připravit výstavu znamenalo zlikvidovat obrovské množství odpadu uvnitř a také vzít vapku nejen do interiéru, ale vyčistit i letité nánosy na chodníku okolo," vzpomíná na důkladnou přípravu Andrea Hoffmanová.
Studio počítá s tím, že by trafo stanici proměnilo na malou galerii s útulnou kavárnou, která využije genia loci staré stavby a nabídne příjemnou interiérovou koncepci a atmosféru, pojatou v duchu prolínání architektury s uměním a designem i vůní výborné kávy z domácí pražírny.
Jen si tak trochu zahrát. A třeba i zasmát
Když vás budou ve Šporkovském paláci bolet nohy, klidně si můžete tělo rozhýbat jinak než obyčejnou chůzí. Pod označením M48 zde vystavují hned v několika podlažích Petr Mikošek a Štěpán Kuklík designové pingpongové stoly určené pro zábavu. "Jen kdyby se nám neztrácely pálky," trochu smutně konstatovali autoři. Jsme holt v Čechách...
Značka maestrokatastrof zase představila kolekci The Very last Collection neboli designové urny s různými průpovídkami. Silné povahy se tak mohou i zasmát.
Pohled do budoucnosti
Studentské práce našly prostor zejména ve Šporkovském paláci. Některé se podívaly hodně do budoucnosti: společnost Electrolux zde totiž předvedla nejlepší futuristické spotřebiče z loňského ročníku soutěže Design Laboratory. V expozici v podobě stylizované kuchyně ze 60. let minulého století představili mladí designéři mobilní spotřebiče.
Chybět tak nemohla miniaturní pračka loňského slovenského vítěze Adriana Mankoveckého. Vypadá jako větší mobil ve dvou částech, mezi ně se vloží znečištěná textilie. A pak už jen stačí zvolit na displeji vhodný čistící program podle typu skvrny a negativní ionty s pomocí páry odstraní skvrny. Veselý míč Smoobo od Roseanne de Bruin z Nového Zélandu není zase nic jiného než mixer.
Moderní terasa ve starém paláci
Nádvoří v Clam-Gallasově paláci, který se v rámci Designbloku věnuje "vzácnosti, řemeslu a luxusu dnešní doby", využila architektka Ivana Dombková k vytvoření simulace terasy rodinného domu pro značky Innex a USSPA. Inspirativní expozice vtahuje návštěvníky do prostředí plného atmosféry relaxace.
Díky moderním technologiím a ušlechtilým materiálům může život na terase probíhat i v zimních měsících bez omezení. Ivana Dombková zde názorně dokazuje, že prostory pro bydlení mohou s pomocí architektů ožít, pokud se jejich vybavení smysluplně propojí.
Holinky nenosí jen olympionici
Holinky na olympiádě byla tak trochu bouře ve sklenici vody. Nejsou žádnou novinkou, stejně jako tenisky s pryžovou podešví. I proto je koncept českých a slovenských designérů, kteří navrhují pro značku Novesta, jen pokračováním dlouhé tradice, ovšem v novém duchu a s vtipnými nápady.
Novesta sice slaví dvacet let působení na trhu, ale začátky značky spadají až do roku 1927, kdy Tomáš Baťa zahájil první textilní výrobu ve Zlíně. Textilní a celopryžová obuv se vyrábí v Partyzánském na Slovensku, a to na bázi přírodního kaučuku.
Ten na rozdíl od PVC v zimě nepraská, ale ani netlačí, noha může lépe dýchat. Materiál totiž tvoří vrstva kaučuku, lnu a bavlny. Velká škála barev, moderní design, to vše využívají designéři, kteří pro Novestu připravují dvakrát ročně nové kolekce. Nabízí je pražská La Gallery Novesta.