Alkoholikovi je jedno, jestli si dá panáka nebo dvě deci vína. "Kde je problém? V panáku i ve sklence vína je stejné množství alkoholu," řekl Karel Nešpor v rozhovoru s Barborou Tachecí.
Rozhovor Barbory Tachecí s Karlem Nešporem čtěte ve středeční MF DNES.
Když si závislý člověk může vybrat, jedno mu to není. Pokud ovšem může pít jen omezený sortiment, je mu to podle Nešpora úplně fuk. "Mluvím o člověku, který je závislý na alkoholu nebo po vysazení alkoholu má odvykací příznaky - takový člověk ani moc nepátrá po kolku," prohlásil.
A odvykací příznaky se mohou týkat i pivařů. Když pijí každý den, pak si jednou například zlomí nohu, ocitnou se na chirurgii, kde je příliv alkoholu zastaven a druhý den po jeho vysazení dostanou epileptický záchvat. Pokud se rychle nezjistí proč, třetí den po vysazení alkoholu přijde delirium tremens, což je nejtěžší stupeň odvykacího stavu.
Obliba Čechů v pití alkoholu však není podle lékaře tradicí. Jeho spotřeba na jednoho obyvatele byla za první republiky třetinová, tvrdí Nešpor. Důvody jsou taky ekonomického rázu. "Neznám zemi, kde by alkoholické pivo bylo levnější než balená voda, pomalu. To je anomálie, unikum. Myslím, že k pivní závislosti se brzy přiřadí taky závislost krabicová," uvedl.
Pacienti jsou navíc zasaženi reklamami na alkohol, ve kterých vystupují krásní lidé. Alkoholový průmysl s marketingem velmi dobře spolupracuje. Sama závislost na alkoholu však podle Nešpora dědičná není, dědí se jen dispozice. "Má-li tedy někdo závislé rodiče, nemusí se stát sám závislým, ale doporučil bych jim celý život abstinovat," říká.
