"Superpohár nehrajete každý den. Kdyby šlo o porážku v lize, je to něco jiného. Jedna prohra nic neznamená, máte další zápasy, v nichž to můžete napravit. Ale tohle mě mrzí, protože Chelsea hrála o Superpohár po čtrnácti letech, takže bůh ví, kdy další podobná šance přijde," poznamenal třicetiletý gólman.
Co se s Chelsea stalo?
Ten zápas se nám vůbec nepovedl, podali jsme jeden z nejhorších výkonů, co jsem v Chelsea. Skóre mohlo být ještě hrozivější. Od první minuty bylo jasné, jak se ten zápas bude vyvíjet. Nenašli jsme žádnou odpověď. Může se stát, že prohrajete, ale my jsme si nedali sebemenší šanci s tím zápasem něco udělat.
Jak jste to z branky snášel?
Něco se mi povedlo chytit, bylo to dva nula, blížil se poločas. Říkal jsem si, že se to ještě dá otočit, hlavně nějak vydržet do půle. Ale pak jsem dostal třetí gól... I když jsme se po přestávce zlepšili, tak bylo jasné, že s výsledkem nic neuděláme. Protrápili jsme se až do konce.
Cítil jste bezmoc? Co se vám v hlavě honilo?
Pro mě bylo důležité pochytat, co šlo a věřit, že nějakým způsobem se do zápasu vrátíme. Ale nestalo se. V jednu chvíli jsem si už říkal, hlavně ať to nedopadne debaklem. Aspoň, že jsme dali gól.
Zažil jste podobný zápas?
Asi ne. Abychom jako tým takhle vybouchli, aby z každého útoku měl soupeř šanci, to se mi za osm let v Chelsea nestalo. Trochu mi to připomnělo náš zápas s reprezentací proti Ghaně na mistrovství světa před šesti lety, ale tam jsme hráli v deseti.
Tři góly vám dal Falcao...
Byl to první hráč od roku 2001, který mi dal tři góly. Tenkrát se to povedlo Horstu Sieglovi, když byl v Příbrami a já chytal za Blšany. Falcao hrál výborně, zasloužil si to. Po zápase jsem mu pogratuloval, co jiného mi taky zbývalo.
Měla vysoká porážka v kabině dohru?
Já šel ze hřiště rovnou na doping. Když jsem tam skončil, tak už všichni seděli v autobuse. Co bylo po zápase v kabině, to nevím.
Zase jste musel na dopingovou kontrolu, jako po finále Ligy mistrů.
Po Lize mistrů si spoluhráči užívali oslavy, o ně jsem přišel. Teď nebylo co slavit, takže mi bylo jedno, že v kabině nejsem. Na ty kontroly mám štěstí, za posledních pět let jsem snad nejvíc testovaný fotbalista na světě. Říkám si, že si změním číslo, ale i kdybych si vzal pětatřicítku, tak mě stejně vylosují.
V den vaší porážky v Atlétikem se uskutečnil jiný los. Do skupiny Evropské ligy právě Falcao k Atlétiku Madrid vylosoval Plzeň. Má český tým vůbec šanci?
Nechci snižovat kvalitu Atlétika, hrálo výborně, ale ten zápas proti nám jim extrémně vyšel, nám se zase extrémně nepovedl. S takovým výkonem bychom neporazili nikoho. Plzeň určitě šanci má. Falcaovi se nesmí dát prostor, on šancemi nepohrdne. Když ten prostor dáte Torresovi, tak ty tři góly dá taky. Ale jemu ten prostor nikdo nedal.
Co udělají čtyři góly inkasované góly s vaší psychikou? V sobotu v Dánsku vstoupíte s českou reprezentací do kvalifikace o mistrovství světa 2014.
Udělal jsem všechno, co jsem mohl. Při gólech jsem nedostal šanci. Když dostanete čtyři góly a z toho dva tři zaviníte, tak na to myslíte. Ale takhle... Ve fotbale se to stává. Beru to tak, že týmově se nám to nepovedlo. Odešel jsem s čistou hlavou, nemohl jsem udělat nic navíc.
Jak zápas v Dánsku vidíte?
Doufám, že to nebude jako v Monaku, aby se našemu týmu nic nepovedlo a soupeři to naopak vyšlo. Naše kvalifikační skupina je vyrovnaná, každý bod se bude počítat, takže je důležité začít úspěšně.
