Donští kozáci opět táhnou na Paříž. Slaví ruského ducha a pád Napoleona

Z Moskvy v neděli vyrazilo do Paříže přes dvacet donských kozáků oděných do tradičního oděvu legendárních bojovníků. Jejich několikaměsíční tažení Evropou je součástí ruských oslav 200. výročí bitvy u Borodina, která předznamenala Napoleonův pád a výhru Ruska nad Francií během napoleonských válek.

Přesně 23 donských kozáků okopíruje tažení ruské armády z let 1812 až 1814 a během dvou měsíců se ukáže v Bělorusku, Polsku, Lotyšsku, Německu a pouť zakončí v listopadu ve francouzském Fontainebleau, kde císař Napoleon po porážce s carským Ruskem v roce 1814 abdikoval.

Rusové si totiž připomínají 200. výročí klíčového okamžiku v napoleonských válkách - bitvy u Borodina. Tehdy se utkala Napoleonova Velká armáda s ruskými šiky pod velením Michaila Kutuzova. I když v ní nikdo jednoznačně nezvítězil, bitva předznamenala pozdější Napoleonův pád.

Francouzský císař a vojevůdce totiž po bitvě pokračoval v tažení do nedaleké Moskvy, kterou ale Rusové vyklidili, zapálili a Kutuzov nechal Napoleonovo vojsko vyhladovět. Francouzi odtáhli zpět do Paříže, z kdysi půlmilionové armády se tehdy vrátilo jen několik tisíc mužů.

Nezdolný ruský duch

Kozáci se na porážce Napoleona podíleli a teď jsou jedním z hlavní lákadel velkolepých ruských oslav kulatého výročí bitvy i následné francouzské porážky. Kozáckou jízdu přitom silně podporuje i Kreml, který vidí v oživení tradic carského Ruska klíč k rehabilitaci národního sebevědomí poškozeného rozpadem SSSR.

Událost vyzvedával během své předvolební kampaně hlavně Vladimir Putin, který se letos vrátil opět do Kremlu. Bitvu u Borodina označil za symbol vítězného a nezdolného ruského ducha a také moment potvrzující, že si Rusko nenechá mluvit do vnitřních záležitostí, připomněl server telegraph.co.uk.

Kozáci včera a dnes

Kozáci od 16. století vytvářeli v Rusku autonomní osady a výměnou za osvobození z nevolnictví zajišťovali ostrahu ruských hranic. Bránili ruské území před nájezdy kočovníků a před útoky polských knížat či německých rytířů. Díky své statečnosti se stali elitou carské armády. Zároveň se ale podíleli na židovských pogromech. Bolševický režim se ve 20. století snažil o likvidaci kozáků i jejich bojových tradic, po rozpadu SSSR ale kozácký odkaz znovu ožívá.
Dnes žijí v Rusku odhadem desetitisíce donských kozáků. Mnoho z nich stále věří, že jejich životním posláním je ochraňovat velikost Ruska. Příležitost budou mít během nadcházejících zimních olympijských her v Soči, kam je povolal do služby guvernér Krasnodarského kraje Alexander Tkačev. Tisíce kozáků mají zabránit přílivu imigrantů z nedalekého Kavkazu. V Rusku to ale vyvolává kritiku, protože by to mohlo ještě více rozdmýchat etnické napětí. Kozáci nebudou mít zbraně, nicméně budou mít jakési uniformy.

Organizátoři tažení kozácké kavalerie nicméně upozornili, že cesta není žádným politickým prohlášením. "Tato událost by se měla stát symbolem solidarity lidí v Evropě, které nespojují jen ekonomické zájmy, ale také historie a kultura," uvedli podle agentury AFP.

Umýt nohy v Seině

Donští kozáci v odlehčeném duchu dodali, že tentokrát přicházejí do Francie v míru. "Chtěli bychom vstoupit do Paříže bez koní. Nejdeme nikoho probodávat bodáky," žertoval šéf kozácké výpravy Alexander Koljakin s tím, že by si ale na konci cesty rádi umyli nohy v Seině.

Na cestu vyrazili v neděli z memoriálního komplexu na Poklonné hoře v Moskvě v dobových kostýmech a nezapomněli ani na historické postroje. Kozáci na ořích projdou místy napoleonských bitev, českému území se během své cesty vyhnou.

Výročí války proti francouzskému císaři, které se v Rusku říká vlastenecká, se Rusko rozhodlo oslavit kromě tažení kozáků také zářijovou rekonstrukcí bitvy u Borodina, řadou výstav, koncertů i vědeckých konferencí. V Moskvě prošlo rekonstrukcí několik paláců z počátku 19. století. Oslavy mají zachránit i téměř vyhynulé plemeno donských koní, kteří prosluli svou vytrvalostí a odolností.