Přiletí doslova na otočku. V pátek o půlnoci českému publiku v Panenském Týnci nabídne své dýdžejské "best of", pak soukromým tryskáčem přeletí do Německa a odtud se Norman Cook neboli Fatboy Slim vypraví do Londýna, kde ho čeká světové vystoupení.
Přijíždíte dva dny před koncem olympiády. Sledoval jste ji?
Upřímně: zrovna teď se připravuju na závěrečný ceremoniál, na kterém vystoupím, takže televizi moc nestíhám.
Britové jsou nadšení...
Víte, před pár měsíci jsme se sami sebe navzájem ptali, proč to všechno pořádáme. Vlastně nás to nezajímá, nejsme ani dobří, Londýn bude ucpaný... Ale nálada se změnila. Hotová olympijská horečka.
Užíváte si to i vy?
Vždyť jsem říkal, že vystoupím na konci (směje se). Když si pustíte v neděli televizi, určitě mě nepřehlídnete.
Norman Cook zakončí olympijské hry v Londýně.
Podle všeho vás sport baví mnohem víc. Před časem jste uběhl maraton.
Jo, životní rozhodnutí. Před třemi lety jsem si řekl, že bych po všech těch večírcích měl přestat chlastat a konečně začít myslet na své zdraví. A jedna z cest vedla přes závod. Teď běhám třikrát čtyřikrát do týdne. Ale na maraton už to nevidím. Ani si nedovedete představit, jak mě po tom bolely nohy. Opravdu! Upadl jsem a víc bych nikdy nedal. Takhle fit jsem snad nikdy v životě nebyl.
Open Air Festival začal. Nultý den si užilo 8 000 lidí, podívejte se.
To obdivuju, sama jsem děsně líná.
Stačí se k tomu upsat a na poslední chvíli necuknout. Musíte mít motivaci. Třeba krizi středního věku.
Takže jste se stal klaďasem.
No, už nezlobím tak moc jako dřív.
Závodil jste v Brightonu, vašem domovském městě...
... a to právě bylo boží. Mám to tam šíleně rád.
Ještě tam pořádáte ty obří party na pláži, kam přišly statisíce lidí?
Letos jsme se přesunuli na fotbalový stadion. Pláž začala být drahá.
Lidé se podle videí baví stejně, ale co vy?
Začal jsem si party užívat úplně jinak: jsem totiž střízlivý a pamatuju si je. Vystupuju proto, abych se stal součástí něčeho výjimečného. Řekl bych, že je to můj osud.
Fatboy Slim, vlastním jménem Norman Cook, a jeho osud
A co třeba nová deska?
Dýdžejing se stal celosvětovou záležitostí. O víkendech můžu hrát kdekoli na planetě a v týdnu být s rodinou. Víc vlastně nepotřebuju.
Magazín Q vás zařadil do seznamu 50 show, které by člověk měl vidět, než zemře. Co byste vybral vy?
Přidal bych svého oblíbeného dýdžeje Carla Coxe, ale hlavně Chemical Brothers. Jejich vystoupení je naprosto ohromující.
