"Musím říct, že s naším vystoupením jsme spokojené," říká Soňa Bernardová. "Myslím, že jsme předvedly povedený program. Bylo úžasné vystupovat v tak skvělé atmosféře. To se málokdy vidí. Byl to možná ještě silnější zážitek než v Pekingu. Bylo vidět, že britští diváci synchronizovanému plavání opravdu rozumí."
To ale neznamená, že v Česku máme neznalé publikum. "To byste se divili," doplňuje Alžběta Dufková. "U nás máme docela početné publikum, které se v synchronizovaném plavání také vyzná. Jen nám chybí širší podpora v médiích. Je škoda, že třeba Česká televize nepřenáší soutěže v tomto sportu častěji."
Česká dvojice zůstane na olympiádě až do konce. "Doufáme, že si konečně užijeme Londýn," usmívá se Bernardová. "Sice už jsme tady byly, ale město moc neznáme. Chtěly bychom se projít po centru, a když bude čas, rády se podíváme na vystoupení českých sportovců."
Dvojice usměvavých akvabel pak narazila na ožehavé téma synchronizovaného plavání, kterým je hodnocení rozhodčích. "Náš sport se neměří na čas, ale hodnotí se. A každé hodnocení s sebou přináší problémy," poznamenává Dufková. "Otázkou tedy je, kdy je hodnocení férové a kdy ne."
Bernardová se svou parťačkou souhlasí: "Já si myslím, že na čtrnácté místo patříme. Kolem tohoto umístění se pohybujeme už delší dobu. Ale svými zlepšujícími se výkony začínáme ohrožovat takové velmoci, jako jsou Itálie nebo Velká Británie. Z toho vyplývá, že nás při hodnocení raději trochu podcení, než abychom ohrožovaly jejich závodnice."
Bernardová nechtěla prozradit více, protože se obává nepříznivé reakce samotných rozhodčích. "Nechtěly bychom, aby to někdy v budoucnu ovlivnilo jejich hodnocení. Ale mohlo to při rozhodování o tom, kdo postoupí do finále olympijského závodu, sehrávat svou roli." Obě dívky o této zákulisní politice dobře vědí a musejí s ní do budoucna počítat.
"Je to, jak to je. S tím nic neuděláme. Nicméně nás to neodrazuje od závodění. Se svým umístěním jsme i tak spokojené," uzavřela Bernardová.
