Jirešův Žert Josef Somr a Jana Dítětová ve filmu Žert Žert je mistrovskou adaptací stejnojmenného románu Milana Kundery. Na pozadí velkého mravního tématu zločinu a odplaty rozvíjí chmurně groteskní příběh o životě, který byl kvůli malému žertu zmarněn krutými politicko-společenskými poměry 50. let. Snímek se stal jako mnoho dalších titulů obětí totalitní cenzury a skončil v trezoru. |
"Je pro mě velkou radostí předat toto ocenění právě Josefu Somrovi. Znám ho od jedenašedesátého roku, kdy nastoupil do angažmá v Pardubicích a já jako student gymnázia jsem se na něho s obdivem chodil koukat. V roce 1965 odešel do Činoherního klubu, a kdykoliv jsem jel do Prahy, koukal jsem se na něho tam," řekl prezident festivalu Jiří Bartoška.
"Je to herec vynikající, národem milovaný a velice, velice plachý," uvedl moderátor Marek Eben. Už když Josef Somr přišel do hlediště, diváci ho přivítali potleskem, když cenu převzal, aplaudovali vestoje.
"Děkuji prezidentovi festivalu za udělení této ceny. Možná, že mi jako herci neuvěříte, ale myslím to tentokrát opravdu upřímně," uvedl Somr.
Původně si prý myslel, že by mu to slušelo ke kulatému výročí, k osmdesátce, devadesátce a třeba i... "No, já bych počkal," podotkl k tomu, že ocenění přišlo docela nečekaně. Zalitoval, že tu místo něj nemohou být režisér Jaromil Jireš, kameraman Jan Čuřík či herečka Jana Dítětová. O to víc se prý těší, že snad bude mít někdy příležitost setkat se na projekci Žertu s autorem Milanem Kunderou.
"Byl první, kdo mi před několika dny po 44 letech k tomuto ocenění blahopřál. Na dálku mu do Francie děkuju," dodal Somr.
Osmasedmdesátiletý oblíbený herec Josef Somr, rodák z moravského Slovácka, zazářil hned ve své první velké filmové roli prostopášného výpravčího Hubičky v Menzelově oscarovém snímku Ostře sledované vlaky z roku 1966.
Josef Somr ve Varech |
Hrál ve více než osmi desítkách snímků a vytvořil role v padesáti divadelních hrách. Letos převzal tento dvojnásobný držitel cen Thálie Českého lva za mimořádný přínos české kinematografii. V letech 2005 a 2009 zvítězil v anketě Neviditelný herec o nejoblíbenějšího rozhlasového herce, v roce 2005 obdržel z rukou prezidenta medaili Za zásluhy.
Absolvent brněnské JAMU byl dlouholetým členem pražského Činoherního klubu a posléze oporou činohry Národního divadla. Pro jeho herectví je charakteristické mimořádné nasazení, pečlivá příprava a sebereflexe. Na filmovém plátně se naposledy objevil letos ve snímku Jiřího Stracha Vrásky z lásky a v Göblově pohádce Kovář z Podlesí.
