Vesmírná loď se tříčlennou posádkou dosedla na padáku krátce po 10. hodině místního času (04:00 SELČ). Přistávací modul při dopadu na zem vynesl do vzduchu mračno prachu a zůstal ležet na boku. Čínské úřady označily manévr za úspěšné přistání a vypravily na místo auta a vrtulníky, jež vyzvednou posádku.
Zhruba hodinu po přistání trojice tchajkonautů, jak Čína své kosmonauty nazývá, z modulu vystoupila. Všichni tři se zdáli být v pořádku, usmívali se a mávali do televizních kamer. Koneckonců si to nacvičili před odletem do vesmíru (o divadle s květinami a křesly více zde).
"Tchien-kung 1, náš domov ve vesmíru, byl pohodlný a příjemný. Jsem hrdá na svou zemi," řekla v televizním rozhovoru po přistání třiatřicetiletá důstojnice letectva Liou Jang, jež byla vůbec první ženou, kterou Čína vyslala do vesmíru. (O požadavcích, které musela splnit, čtěte více zde.)
Páteční přistání ukončilo čtvrtou a zatím nejdelší čínskou vesmírnou misi s lidskou posádkou. V jejím rámci se loď Šen-čou 9 dvakrát spojila s orbitálním modulem - jednou v automatickém režimu, podruhé spojení provedli kosmonauti ručně (o tom, jak přestup do vesmírného obydlí vypadal, čtěte zde). Při misi také poprvé čínští kosmonauti přestoupili z vesmírné lodi do modulu na oběžné dráze kolem Země.
Velitel čínského vesmírného programu Čchang Wan-čchuan označil misi za naprosto úspěšnou. Let vesmírné lodi Šen-čou 9 pochválil i čínský premiér Wen Ťia-pao, podle kterého se podařilo dosáhnout významného pokroku v kosmickém programu.
Čína se v roce 2003 stala po Sovětském svazu a Spojených státech třetí zemí, která dokázala vlastními silami dopravit člověka do vesmíru. V roce 2008 pak její tchajkonaut uskutečnil výstup do volného kosmu. Loni Peking dopravil na oběžnou dráhu experimentální modul Tchien-kung 1, který slouží k testování techniky pro stavbu vesmírné stanice. Tu by chtěla Čína uvést do provozu do roku 2020.
16. června 2012 |
