První kolo prezidentských voleb se uskutečnilo 23. a 24. května, kdy do druhého klání postoupili Muhammad Mursí s Ahmadem Šafíkem. Rozdíl mezi nimi byl asi jen 250 tisíc hlasů ve prospěch Mursího, což při počtu 5,76 milionu hlasů dělá jen pár procent. Šance obou ve druhém kole voleb jsou tedy poměrně vyrovnané.
Na blogu televize Al Džazíra se objevila informace, že podle agentury AP se internetem od středy šíří výzvy egyptských aktivistů, aby voliči druhé kolo bojkotovali. Účast tedy může být klidně nižší než 46 %; právě tolik voličů hlasovalo v prvním kole.
Ahmad ŠafíkPoslední Mubarakův muž, který se drží šance nadále ovlivňovat chod Egypta. Sedmdesátiletý Šafík nastoupil k vojenskému letectvu již ve svých dvaceti letech, byl posledním premiérem vlády Mubarakova režimu, a to od ledna do března 2011.  Ahmad Šafík |
Situace v Egyptě se možná opět velmi zkomplikuje, a to díky rozhodnutí Ústavního soudu, které padlo ve čtvrtek. Parlamentní volby na přelomu roku 2011 a 2012 byly prý nezákonné, protože jednu třetinu parlamentu měli obsadit nezávislí kandidáti, což se nestalo. Na jejich místa totiž kandidovali straníci. Situaci využila prozatimní vojenská vláda, která upevnila svou mocenskou pozici (více čtěte zde).
Vůdce Strany svobody a spravedlnosti Muhammad Mursí mohl být symbolem dokončení nástupu islamistů z Muslimského bratrstva k moci a ovládnutí po parlamentu také prezidentského úřadu, avšak čtvrteční zpráva ústavního soudu spíše naznačuje, že se parlamentní volby zopakují.
Ahmad Šafík, poslední premiér padlého režimu Husního Mubaraka, mohl naopak absolutní ovládnutí Egypta Muslimským bratrstvem zastavit. Ale právě jeho vazby na Mubaraka dráždí egyptské obyvatele, kteří mohou v případě vítězství sedmdesátiletého maršála egyptského letectva vyvolat znovu velmi silné protesty a demonstrace.
"Nelze dost dobře odhadnout, kdo druhé kolo vyhraje. Ale pokud to bude právě Šafík, dají se očekávat obrovské nepokoje," řekl již dříve Oldřich Vondruška, který se účastnil egyptských parlamentních voleb jako nezávislý pozorovatel.
Muhammad MursíSymbol změny Egypta, vůdce Strany svobody a spravedlnosti, jež byla založena loni v dubnu islamistickým Muslimským bratrstvem. Šedesátiletý Mursí dovedl stranu k drtivému vítězství v parlamentních volbách. Získal titul inženýra v Káhiře, doktorát v Jižní Karolině v USA.  Plakát egyptského prezidentského kandidáta Muhammada Mursího |
Šafík by byl navíc přijatelnějším prezidentem i pro současnou prozatimní vládu, kterou zajišťuje armáda. Ta si nepřeje, aby se o ni začaly úřady příliš zajímat. "Má v rukou asi čtyřicet procent majetku státu, Šafík by mohl jít armádě takříkajíc na ruku," řekl Vondruška (více o hrozbě demonstrací čtěte zde).
Po volbách mohl Egypt konečně naznačit nový směr, vše je jinak
Nový egyptský prezident bude mít vůbec spoustu práce. Prozatimní vláda, Nejvyšší rada ozbrojených sil (SCAF), se zavázala k předání moci až po volbě prezidenta. Výroky egyptského ústavního soudu o nezákonnosti parlamentních voleb však nahrávají do karet SCAF, která se bude stále držet vlády.
Vyhraje-li Šafík, armádě nakloněný prezidentský kandidát, v Egyptě se po Mubarakově režimu nejspíše objeví režim velmi podobný. A to je poslední impulz, který chybí k obnovení obrovských demonstrací po celém Egyptě, které stály za koncem bývalého prezidenta.
Jedním z klíčových očekávaných bodů bylo také zklidnění situace na Sinajském poloostrově, která je riziková i pro sousední Izrael (více o Sinaji najdete zde). Podle českého ministerstva zahraničí jsou rizika taková, že nedoporučuje českým turistům vůbec cesty na sever Sinaje, na jih jen do hotelových středisek a na největší památky (více o varování ministerstva čtěte zde).
Výsledky voleb tak namísto naděje, že se situace konečně uklidní, spíše budou opět jen mezistanicí na cestě za změnou v Egyptě.
