"Z regionu Šluknovska pocházím a mám k němu blízký vztah," vysvětluje Dečman, proč si vybral právě motiv ze Šluknovska. Pohádku vytvořil jako svou bakalářskou práci na Fakultě multimediálních komunikací a namluvil mu ji nestor ústeckého Činoherního studia Jaroslav Achab Haidler.
Hudbu vytvořil ředitel ústecké pobočky společnosti Člověk v tísni Vít Kučera, který dříve hrával v kapele Zima a nyní působí v hudebním projektu OwL. "Protože to je regionální pohádka, chtěl jsem, aby se na ní podíleli lidé z regionu. Proto jsem oslovil umělce ze severních Čech," poznamenal Dečman.
Dečman vycházel z legendy, kterou přepsal do literární podoby místní badatel, autor pohádek ze Šluknovska Igor Heinz. "Na základě jeho pohádek jsem začal studovat historii regionu a původ hlavní postavy, jejíž jméno se v pohádkách několikrát vyskytuje," říká Dečman.
Pumpot má dřevěnou sochu ve Wilthenu.
Pumpot, neboli Martin Pumphut, je legendární postava z Horní Lužice, jejíž původ sahá až do 17. století. V saském Wilthenu má dokonce dřevěnou sochu.
Podle legend byl synem nevolníků a v mládí se vyučil mlynářskému řemeslu. Nosil vysoký špičatý klobouk, který mu propůjčoval kouzelnou moc. Po vyučení obcházel mlýny v lužickosrbské oblasti a trestal mlynáře, kteří se chovali špatně k učňům a čeledínům. Nechal jim například zmizet mlýnské kolo nebo ho proměnil v obilí.
Pumpot se zamiluje do mlynářovy dcery
Námětem Dečmanova snímku se stala pohádka O Pumpotovi, který klobouk zapomněl. "Tato pohádka mě oslovila nejvíc kvůli tématu, kterému se autor věnuje. Tím je vypočítavost a hamižnost, což jsou vlastnosti, které dobře známe i dnes," říká Dečman.
Děj pohádky se odehrává na konci 19. století, kdy nebyl rozveden elektrický proud a hlavním zdrojem energie byla mlýnská stavení. Kulisami jsou i místní typické podstávkové domy.
"Do mlýnské šenkovny zavítá neznámý host z nedalekého Budyšína s neobvyklým kloboukem a zamiluje se do mlynářovy dcery Anetky. Chce si ji přičarovat, a tak mlynářovi nabídne, že když dostane její vlas, už se v kraji nikdy neobjeví. Mlynářovi se to moc nezdá a místo vlasu cizinci podstrčí žíni ze síta," líčí Dečman začátek pohádky.
Jak pohádka končí, prozrazovat nechce. "Záměrně nechávám závěr příběhu otevřený. Divák tak má prostor, aby si poučení vyvodil sám," dodává Dečman.
