Dřív Rosický státní hymnu zpíval. "Ale prohráli jsme, tak radši nezpívám. Není to proto, že bych hymnu zpívat nechtěl."
Možná se tak stalo na jeho prvním velkém turnaji. Jako devatenáctiletý mladík cestoval na Euro 2000, ale už po úvodních dvou porážkách s Nizozemskem a Francií bylo jisté, že Češi jsou vyřazeni. A nic na tom nemohl změnit poslední duel ve skupině proti Dánsku.
Řecko - ČeskoPrůběh duelu sledujte v úterý od 18 hodin |
Pokud čeští fotbalisté v úterý večer ve Vratislavi podlehnou Řecku, scénář, který si Rosický nepřeje, si po dvanácti letech zopakuje. "Není to moc hezká vzpomínka," přemítal Rosický, kterému v říjnu bude dvaatřicet.
Češi mají na šampionátu v Polsku za sebou nevydařený zápas s Ruskem (1:4), úterní souboj s Řeckem je tak pro ně klíčový.
"Budeme tvrdě bojovat, abychom si vylepšili renomé. Domů se mi ještě nechce," zdůraznil Rosický. "Psychicky jsme na tom dobře, protože máme šanci napravit to, co jsme zpackali v prvním zápase."
Rosický přiznal, že se sám musí zlepšit, že nehrál dobře. A nespokojeným fanouškům vzkazuje: "Moc bych si přál, aby nás povzbuzovali celý zápas."
Řecko je však pro český tým nepříjemným soupeřem, v samostatné historii mu nedal gól.
"Moc dobře si pamatuju, jak nás zastavili v semifinále mistrovství Evropy v Portugalsku. Dodnes mě to mrzí, možná i bolí. Ale jako velkou odvetu to teď neberu, protože oba týmy se hodně změnily."