Rodičům oznámil, že jede na dvoutýdenní výlet do Skandinávie, a zamířil na Petrohrad, v té době ještě Leningrad. Tam odtud se podle serveru Zeit on-line držel kolejí až do Moskvy. Letěl ve výšce 600 metrů nad mořem. Nesnažil se vyhýbat radarům. Prostě letěl. Do zakázaného letového prostoru, k přísně střeženému Kremlu.
Zřejmě nevěděl, nebo už stačil zapomenout, co se stalo čtyři roky předtím korejskému civilnímu letounu, který omylem zbloudil do sovětského vzdušného prostoru kdesi nad východní Sibiří. Že jej Sověti sestřelili, že zemřelo všech 269 lidí na palubě.
Prostě letěl. Sestoupal na Rudé náměstí, ale protože na něm bylo hodně lidí, nepřistál tam, ale na nedalekém parkovišti. "Chtěl jsem lidstvu předat poselství, což jsem také udělal," řekl nyní ruskému listu Komsomolskaja Pravda.
Pobodaná dívka a podvody
S Gorbačovem o míru samozřejmě nediskutoval, za porušení vzdušného prostoru dostal čtyři roky v pracovním táboře. Nakonec strávil "jen" patnáct měsíců v běžném vězení a byl poslán do Německa. Tam na něj čekalo na letišti tři sta reportérů.
"Z dnešního pohledu to hodnotím samozřejmě jinak. Zcela jistě bych to už neudělal a moje tehdejší plány už nepovažuji za realistické. Z dnešního pohledu to bylo neodpovědné," řekl v rozhovoru magazínu Stern.
Čtvrt století po riskantním letu se s reportéry tohoto magazínu, kterému také kdysi prodal svůj příběh, vypravil znovu na Rudé náměstí. Vlastně se neví, proč opravdu tehdy tuto cestu podnikl. Možná za tím více než touha po míru byla touha po risku nebo po vybočení.
V každém případě ruské vězení nebylo to jediné, které prožil. V Německu v době své civilní služby pobodal do břicha mladou dívku, která mu nevyjadřovala dostatek pozornosti a obdivu. Později byl souzen za podvody.