"Kdyby mi tak říkali jako tehdy Pepa Chovanec ve Spartě - náš malý Brückner," prohodil v průběhu podzimu. Kdepak, žádný rozcvičkář, žádný obranář, nic z toho po sobotě definitivně neplatí. Štemplem je mistrovská medaile a nablýskaný pohár.
"Je to můj životní úspěch, něco neskutečného. Jako hráč i trenér jsem spíš bojoval o záchranu a pak ji slavil, ale tohle... Jednoznačně mezník v mojí kariéře," zářil po remíze sobotní remíze s Plzní 0:0, jež výrazně změní jeho životopis.
Jaroslav ŠilhavýTrenérská kariéra Jako asistent Jako hlavní kouč |
Padesátiletý Šilhavý je teď trenérem fotbalového mistra. Liberec dovedl k titulu s pohlednými ofenzivním stylem, což snadno dokáže i ligová tabulka. Žádný tým nedal víc gólů.
Cítíte satisfakci?
To ne. Když jsem loni v létě do Liberce šel, hlasy kolem sebe jsem samozřejmě vnímal. Ale spíš jsem si z toho vzal pro sebe ponaučení, protože tehdy v Kladně nebo Budějovicích jsme bránili možná až moc.
Ani z toho pohledu, že tohle už je čistě vaše trenérská práce?
Dlouho jsem byl asistentem: ve Spartě, u nároďáku pod panem Brücknerem, pak jsem se osamostatnil. Nechci přímo říkat, že tohle je moje práce, ale jsem za to celé od začátku zodpovědný. Ovšem víte, že uznávám týmovou práci. Na titulu se podílejí i lidé kolem týmu a v neposlední řadě fanoušci. Nezáleží mi, jak to berou lidi. Vždycky budu říkat, že my jsme dokázali...
Dokázali jste získat titul. Jaký byl rozhodující zápas proti Plzni?
Superfinále se vším všudy. Narazily na sebe týmy, které hrají v lize nejlepší fotbal, úžasná atmosféra. Navíc na našem stadionu a fanoušci si to mohli užít s námi. Prostě nádhera.
Ale také nervy, ne? Ve druhé půli měla Plzeň šance a dvakrát trefila tyč.
V prvním poločase jsme měli příležitosti, se kterými jsme mohli naložit líp. Naopak po přestávce už přišel tlak Plzně. Pravda - lítalo to do tyčí a kluci obětavě skákali do střel. Bylo znát, jak moc chtějí a bojují.
Nebál jste se v tu chvíli?
Abych řekl pravdu - byl jsem docela klidný, tak nějak vnitřně přesvědčený, že gól dostat nemůžeme. Ale jednu chvíli jsem měl pocit, jako bychom se lekli, že titul můžeme mít, znervózněli jsme, nepodrželi jsme míč. Ale spravedlnost není slepá.
A jak se teď cítíte?
Jsem unavený, jako bych hrál dva zápasy.
Řekněte, co vás dovedlo k titulu?
Jednoznačně kvalita kádru, charakter hráčů a okolí týmu. Musím poděkovat vedení, je tady spousta lidí, kteří se na tom také podíleli. A asi i pomohlo, že s námi nikdo na začátku nepočítal a ten tlak nebyl tak velký jako třeba ve Spartě.
Plzeň loni coby šampion prošla z kvalifikace až do Ligy mistrů. Můžete totéž zopakovat i vy?
To je otázka. Až pominou oslavy, nastane správný čas to řešit. Tým by měl určitě zůstat pohromadě a měl by se ještě doplnit. Neměl by se oslabovat.
A co vy, zůstanete? Mluví se o tom, že byste mohl jít do Sparty.
To je jen spekulace, já o ničem nevím. Na odchod nemyslím.
