Cihla stojí stejně pro každého, kubík betonu stojí stejně pro každého, sklo taky, říká architekt Radan Hubička. Navrhovat laciný nebo drahý dům pro architekta vyjde nastejno. Ovšem s tím rozdílem, že někdo má těch cihel a skla na domě třeba za tři miliony korun, jiný za desítky milionů i víc.
Právě takovým klientům, kteří si můžou dovolit jakýkoli dům a hypotéka je pro ně cizí slovo, Hubička domy navrhoval. Druhému nejbohatšímu Čechovi Zdeňku Bakalovi postavil slavnou, do země zapuštěnou vilu na Šumavě, k níž se sjíždějí turisté jako k místní pamětihodnosti. Právníkovi Fidelisi Schlée obložil knihovnu plátkovým zlatem a lobbistovi Romanu Janouškovi navrhl moderní vilu s výhledem na Prahu.
Zde bydlí bohatí Češi |
Mít svého architekta totiž mezi nejbohatšími Čechy patří už k bontonu. Podnikatel Luděk Sekyra si pro svůj dům vybral známou architektku Evu Jiřičnou. "Respektuju ji a jsem příznivcem její architektury, kterou ona sama označuje za poetický minimalismus. Vzhledem k jejím realizacím špičkových staveb a interiérů nejen u nás, ale i v zahraničí, patřila od začátku k mým favoritům," říká.
Agrární magnát Andrej Babiš dvakrát sáhl po návrzích Jiřího Javůrka, podnikatel Pavel Tykač svou vilu nechal projektovat Vítem Máslem a nejbohatší Čech Petr Kellner svůj nový domov svěřil architektům studia Cigler Marani.
6. května 2011 |
"Vědí, jaké domy děláme, a asi se jim to líbí," říká za všechny Bakalův a Janouškův architekt Hubička. "Ne že bych si tím dělal nějaké body, ale potěší to, máte pocit, že práci, kterou jste dělal doteď, jste nedělal zbytečně a někdo si jí všiml," dodává Javůrek, autor Babišovy originální ekofarmy Čapí hnízdo.
29. března 2012 |
Pětice jmenovaných ateliérů má jedno společné: patří mezi českou špičku a jejich architekti umějí navrhovat neotřelé a novátorské projekty, které se objevují v prestižních odborných publikacích po celém světě. A hlavně: postaví vám originál, který nikdo jiný mít nebude a který bude na hony vzdálený proslulému stylu, pro svou kýčovitou zdobnost přezdívanému podnikatelské baroko.
Žádné věžičky a rohové vany
Podle architektů nejbohatší Češi neberou vlastní bydlení jako možnost předvést se, prý to nemají zapotřebí. "Doba se změnila, už to nejsou zlatokopové ze začátku devadesátých let," říká Jiří Javůrek. "Spousta lidí se vypracovala vlastní pílí a uvědomují si, jak ty peníze těžko získali."
Radan Hubička je oblíbeným architektem českých milionářů.
Od začátku 90. let se změnilo leccos včetně vkusu nejbohatších klientů. "Tehdy to bylo opravdu strašné napříč společností, i u těch nejbohatších, ačkoli vyloženě "superdrahé" domy se nestavěly, protože ty peníze ještě nebyly vydělané," vrací se o dvacet let zpět Vít Máslo, který projektoval pražskou vilu pro Pavla Tykače.
Tři největší hity té doby? Rohová vana, arkýř a klasická sedlová střecha. "Představa ideální vily v devadesátých letech byl takový rakouský penzion," říká s ironií.
Navíc kýčovité podnikatelské baroko, věžičky nebo kopie anglických sídel, to nejsou domy těch nejbohatších, o nichž je řeč. "To je sorta lidí, která je níž, ale může si dovolit dům, a jejich potřeba dokázat, že jsem výš než ostatní, je daleko větší, proto tam taky vznikají daleko větší hrůzy," říká Javůrek.
Podívejte se na sídla českých miliardářůFidelis Schlée: opravdu je ikonou nevkusu? Pravda o zlatém klozetu Luxusní sídlo miliardáře Bakaly na Šumavě Miliardář Petr Kellner dostavěl své luxusní sídlo v Podkozí Vilu Romana Janouška i dům Zdeňka Bakaly navrhl stejný architekt Unikátní stavba v podobě čapího hnízda vévodí statku Andreje Babiše  Uhlobaron Zdeněk Bakala si nechal navrhnout svou vilu na Šumavě od architekta Radana Hubičky.  Pro magnáta Andreje Babiše prý bylo nepřípustné, aby ptáci na stavbu doplatili, proto úprava komínu a hnízda probíhala v zimě.  Petr Kellner si nechal navrhnout své sídlo na Berounsku od ateliéru Cigler Marani Architects. |
Peníze podle Másla kultivují, víc peněz může vést i k lepšímu vkusu. Člověk, který zbohatne, začne cestovat, potkávat se s podobně bohatými lidmi a nasaje jejich životní styl a standard, což se týká i bydlení.
I tak je ale čas od času napadne hodně netradiční přání. Jiří Javůrek tomu říká pošetilost mocných a Vít Máslo přidává jednu zkušenost: "Jeden klient si přál podzemní bowlingovou dráhu. Jen si to představte, to je nějakých třicet metrů a celé schované tak, že už to není vůbec vidět. Je otázka, jestli všechno, co požadují, je k užitku, jestli to není zbytečnost. Neznamená to však, že by peníze nehlídali, jen chtějí kvalitu, na kterou jsou zvyklí z byznysu. Když už dají do bydlení takové obrovské peníze, chtějí je maximálně vytěžit do poslední koruny."
Může se zdát, že když máte peníze na dům za desítky milionů, nebude vás moc trápit, pokud překročíte jeho rozpočet. Milion sem, milion tam... Tak takhle podle architektů nejbohatší Češi rozhodně neuvažují. "Ať je bohatý, jak chce, vždycky se nejdřív musíme domluvit, kolik ten dům bude přibližně stát. Peníze jsou jasně dané předem," říká Hubička.
Developer Luděk Sekyra oslovil architektku Evu Jiřičnou, ta mu navrhla skleněnou vilu, která stojí v Praze-Troji.
Větu, že peníze nehrají roli, proto od klientů slýchává Javůrek zřídka. "Když ji někdo řekne, vždycky zpozorním. Podle mě ta věta není pravdivá, je to jen póza. Projevují určitou odtažitost od hodnoty peněz a to podle mě nejde." Rád si proto nechává otevřená zadní vrátka, a když není s klientem po prvních schůzkách na stejné vlně, slušně se s ním rozloučí.
Schováni v podzemí
Domy nejbohatších Čechů mají několik společných rysů. Zaprvé jsou stále častěji více či méně zapuštěné do země. Vidět je to dobře na vilách Zdeňka Bakaly nebo Pavla Tykače. "Je to možná trochu zvláštní," uznává Vít Máslo, "ale já to vidím tak, že se tam většinou stěhují ty funkce domu, které nejsou užitné a je potřeba je schovat, třeba tělocvična. I bohatí chtějí navenek vypadat normálně."
To je však trochu v rozporu s dalším společným prvkem – zdmi a ploty, jimiž se bohatí obklopují. Sice na sebe nechtějí zbytečně poutat pozornost, ale vážně si myslí, že jim to betonová zeď zaručí? Nebudují si soukromá vězení?
"Myslím, že v mnoha případech je to spíš z důvodu bezpečnosti," říká Máslo, "ale je to nešťastné, třímetrové betonové zdi jsou tragédie. Lepší projekty se to snaží vyřešit jinak, třeba průhledným plotem nebo jen v místech, kde je to nejnutnější." Ne každý se chce uzavírat před světem a i někteří z těch bohatých už na to podle jeho slov přišli.
Jedním z nejextravagantnějších projektů ateliéru Radana Hubičky je pražská pracovna právníka Fidelise Schlée.
A pak to hlavní, co trkne každého kolemjdoucího: velikost domu. Vždyť i bohatí mají většinou jen jednu manželku a jedno nebo dvě děti, tak na co třípatrové vily?
"Člověk potřebuje k životu jen minimum místa," souhlasí Javůrek, "ale důvodem, proč si stavějí tak velké domy, je podle mě to, že všichni trpí nedostatkem kontaktu s rodinou a mají komplex z toho, že svým blízkým dávají málo, že o ně málo pečují. Věnují se byznysu, na rodinu moc času není a velký dům má zajistit, aby byli všichni pohromadě, aby za nimi ostatní mohli jezdit a aby se tam všichni vešli," vysvětluje. Bydlení podle něj nestaví pro sebe, nepořizují si všechny ty bazény a legrace kolem. Ono je to prý ani moc nezajímá, mají svoje starosti a tohle všechno dělají pro rodinu.
Přes všechnu snahu o soukromí nemohou být miliardářské rodiny nikdy ve svých velkých vilách samy. Aby dům, který má spoustu vychytávek, fungoval, potřebuje obsluhu. Jenom řídicí místnost se všemi počítači, které sledují funkce vily, může být velká jako obývák a potřebuje pravidelnou obsluhu specialistů.
Rozlehlý dům taky musí někdo uklízet, protože bohatý podnikatel těžko bude o sobotách běhat po domě s vysavačem. Na to všechno se Máslo snaží klienty upozornit předem. "Protože ono se v takovém domě taky musí umět bydlet," směje se.
Vila podnikatele Pavla Tykače, jejíž hodnota i s pozemkem se odhaduje na stovky milionů korun, leží obklopená jedním z pražských parků.
Kde na to vzali
Jestli je důležitý klientův obor, jeho pověst nebo způsob, jak ke svému jmění přišel, na tom se architekti neshodnou.
Například Radan Hubička navrhl vilu pro lobbistu Romana Janouška, dnes vnímaného jako člověka, jenž tahal za nitky na pražském magistrátu, navíc trestně stíhaného za nehodu v opilosti. V roce 2005, kdy Hubička na vile začal pracovat, však Janoušek ještě nepatřil mezi veřejně známé osoby.
Jiří Javůrek tvrdí, že pověst pro něj není překážkou a Janouškovi by klidně vilu navrhl. "Na závěry je ještě dost času. Když budete chtít, tak dnes očerníte kohokoli. Podstatné je, abyste s ním jako s klientem získali společnou řeč," říká.
Pro Víta Másla je způsob nabytí peněz důležitý. "Zajímá mě jejich životní příběh, protože ten se pak odráží v tom, jak bude dům vypadat. Snad kdybych věděl, že za tím klientem stojí třeba nějaké zločiny, tak bych do spolupráce nešel."
Nejbohatší Čech Petr Kellner si nejnovější ze svých domů nechal na Berounsku vybudovat na místě bývalého statku.
Na druhou stranu právě nejbohatší – ať už s dobrou pověstí nebo bez – si nechávají stavět moderní domy, jež se zapíšou do učebnic architektury.
Nezasvěceným se podle Radana Hubičky můžou jejich moderní stavby zdát obludné, ale to je tím, že tu podle něj chybí osvěta a povědomí o moderní architektuře je u laické veřejnosti nulové.
"Když se podíváte do historie, zjistíte, že nejkvalitnější domy si vždycky stavěli ti nejbohatší." Jako architekt proto říká: "Buďme rádi, že tu bohatí lidé jsou a že umožní, aby tady po architektonické stránce něco zajímavého vzniklo."
Pět architektů, kteří staví pro české miliardáře
Architekt Jiří Javůrek
Moderní ekofarma, školicí a kongresové centrum ve středních Čechách vznikla rekonstrukcí a dostavbou bývalé zemědělské usedlosti s lihovarem. Její dominantou je jízdárna inspirovaná čapím hnízdem.
"Na její obložení bylo potřeba tři sta tun dubových kmenů," popisuje architekt z pražského ateliéru SGL Projekt. Na komíně původního lihovaru skutečně hnízdí čápi. Pro magnáta Andreje Babiše prý bylo nepřípustné, aby ptáci na stavbu doplatili, proto úprava komínu a hnízda probíhala v zimě.
Pro magnáta Andreje Babiše prý bylo nepřípustné, aby ptáci na stavbu doplatili, proto úprava komínu a hnízda probíhala v zimě.
Moderní ekofarma, školicí a kongresové centrum ve středních Čechách vznikla rekonstrukcí a dostavbou bývalé zemědělské usedlosti s lihovarem.
Podobnost s pekingským stadionem Ptačí hnízdo, kde se konaly olympijské hry, je podle Javůrka jen náhodná, jejich projekt vznikl ještě dříve než ten čínský. Součástí farmy jsou i restaurace nebo apartmány pro ubytované hosty. Javůrkův ateliér pro Andreje Babiše navrhl ještě přestavbu bývalé sokolovny poblíž Prahy.
Architekt Radan Hubička
Je oblíbeným architektem českých milionářů. Na Šumavě vyprojektoval vilu pro uhlobarona Zdeňka Bakalu. "Od začátku byla stavěná jen jako weekend house, ne na celoroční obývání," říká. Záměrem bylo vytvořit dům citlivý k přírodě, ekologický a soběstačný.
Pražská vila lobbisty Romana Janouška je naopak velmi viditelná. Tvoří ji tři prosklené kvádry s různou délkou a tvarem, jednotlivá podlaží spojuje výtah, v přízemí se nachází bazén a spa. Na střeše je obytná terasa pro letní pobyt.
Uhlobaron Zdeněk Bakala si nechal navrhnout svou vilu na Šumavě od architekta Radana Hubičky.
Milionářské vily jsou stále častěji více či méně zapuštěné do země a mají vysoké ploty hlavně kvůli soukromí. Na snímku vila Zdeňka Bakaly na Šumavě
Jedním z nejextravagantnějších projektů Architektonického ateliéru Radan Hubička je pražská pracovna právníka Fidelise Schlée. Miluje totiž přepych a Hubička přiznává, že ho musel v jeho přáních trochu usměrňovat. Zlato si nicméně právník prosadil.
"Udělali jsme zlatou knihovnu, což je abstraktní kompozice, která je obalená do plátkového zlata, běžného materiálu, který se používal třeba v baroku. Jak v místnosti přechází slunce od východu k západu, tak stěna krásně mění světlo a barvu," popisuje.
Architekt Vít Máslo
Vila podnikatele Pavla Tykače, jejíž hodnota i s pozemkem se odhaduje na stovky milionů korun, leží obklopená jedním z pražských parků. Majitel nerad zveřejňuje fotografie svého domu, ale jeho obrázky se dají sehnat v archivu ČTK.
"Chtěli jsme udělat dům, který je hodně horizontální a zapuštěný do pozemku. Veškeré doplňkové, neobytné funkce jsme zapustili do svahu a dům se tak tváří jen jako taková jednopodlažní deska, v níž je hlavní obytná funkce - jídelna, terasa, propojení se zahradou," popisuje architekt Vít Máslo z pražského ateliéru CMC Architects.
Podnikatel Pavel Tykač nerad zveřejňuje fotografie svého domu.
Vila podnikatele Pavla Tykače, jejíž hodnota i s pozemkem se odhaduje na stovky milionů korun, leží obklopená jedním z pražských parků.
"Vycházelo to samozřejmě z důsledné analýzy pozemku - kudy přechází slunce, kde fouká vítr. Hodně jsme se zabývali vnějšími vlivy, z toho pak vzešlo umístění. Kolem dokola je rozsáhlá zahrada, který byla také součástí návrhu, jsou v něm i třistaleté stromy." Ateliér Víta Másla mimo jiné projektoval i rekonstrukci pivovaru v pražských Holešovicích nebo kancelářskou budovu Classic 7.
Cigler Marani Architects
Nejbohatší Čech Petr Kellner si nejnovější ze svých domů nechal na Berounsku vybudovat na místě bývalého statku. Stavbu obloženou kamenem navrhl ateliér Cigler Marani Architects, který spoluvlastní Jakub Cigler (úplně nahoře) a Vincent Marani. I když pozemek chrání vysoká zeď, dá se z ulice snadno vyfotit.
Architektka Eva Jiřičná
Na internetových stránkách ateliéru Evy Jiřičné je uvedeno, že developer Luděk Sekyra zakoupil pozemek, na němž je povoleno postavit stavbu o velikosti maximálně 13 × 13 metrů a vysokou dvě patra plus "pokoj na střeše". Přesně tomu také pražská vila odpovídá. Skleněnou krychli doplňují plasticky tvarované terasy.
