Musí být docela zajímavé zajít na znovu uvedený feťácký kult Trainspotting, v němž hraje Ewan McGregor nespoutaného narkomana a hned potom si vychutnat jeho roli uťáplého vědce na britském ministerstvu rybolovu. Protikladnější postavu by si snad ani vybrat nemohl.
Alfred Jones pracuje v oddělení zabývajícím se vědeckým výzkumem ryb. Je suchý, věcný, nudný a nosí svetr s kapsičkami. Ještě o něco smutnější je jeho manželství s dominantní workoholičkou, která neustále poletuje po světě a když svolí k milostným hrátkám, předčí ji v chlípnosti i ztuhlá treska v mrazáku.
Do života bez hmatatelného pulzu vtrhne žádost asistentky jemenského šejka Harriet. Myšlenka vybudovat v horách Jemenu řeku s lososy v suchopárné mysli upjatého vědce okamžitě hyne. Je až neuvěřitelné kolik důvtipu úředník vyvine, aby šarmantní asistentce v podání Emily Bluntové vysvětlil, že ryby v uměle vybudovaném korytu nikdy nepotáhnou.
Ewan McGregor ve filmu Lov lososů v Jemenu
Amr Waked a Kristin Scott Thomasová ve filmu Lov lososů v Jemenu
Scéna v níž Alfred asistentce pouštního magnáta kreslí na tabuli všechna negativa spojená s přesunem tisíců ryb z Anglie na Blízký východ, je pro milovníky břitkého britského humoru takřka povinná.
Podle očekávání je vzdor brzy zlomen. Zasáhne vyšší moc, respektive Kristin Scott Thomasová jako bezohledná mluvčí britského premiéra a profesionální zametačka problémů pod koberec. Válka v Afghanistánu leptá premiérovu popularitu, příběh britsko-jemenského přátelství by mohl běh věcí popohnat požadovaným směrem. Thomasová se s rolí bezpáteřní PR ženy opravdu mazlí.
Když "vrtí psem" událostí je ve své bezohlednosti až zlá, zároveň ale manipuluje s noblesou a humorem. Suverénní pragmatička je dokonalou protiváhou charismatickému šejkovi, který svůj megalomanský projekt nechce uskutečnit proto, aby exhiboval, ale chápe ho jako duchovní cestu. Když osvícený Arab chytá ryby a pronáší hluboká moudra, stávají se z diváků (i díky uhrančivému výkonu Amry Wakeda) konvertité a začínají nápadu bohatého šílence držet palce.
Je sympatické, že tato linka je stejně důležitá jako rodící se vztah mezi autisticky necitelným vědcem a jeho krásnou spolupracovnicí, které tak důsledně vyká. S cukrem se ale zachází opatrně a z romance nebolí zuby.
Režisérovi Lassemu Hallströmovi téměř nikdy neujede ruka, pracuje přesně a čistě. Při nadšeném budování šejkova snu nesklouzává do patosu, vyznání lásky je decentní a politická karikatura neruší aktivismem. Zaskřípe to snad jen při závěrečném prozření a lehce křečovitém nalezení pokory, jinak je Lov lososů v Jemenu filmem téměř bez kazu.
