Jáma vypadá jako kráter po meteoritu. Je však dílem člověka, který tady už od začátku 20. století dobývá uhlí.
Pocit je to zvláštní. Stojíte na hraně a koukáte. Ani nelze říct, že do údolí, protože to tam není, je fuč. Ani vám nepřipadne, že ty stroje tam dole jsou padesát metrů vysoké. Odsud vypadají jako hračky. Jako by krajina přišla o třetí rozměr, postrádáte pocit hloubky v prostoru. Neřekli byste, že protější kopce jsou nějakých sedm kilometrů daleko. A tam, uprostřed svěží zeleně, utopený zámek Jezeří.
Každý, kdo se vydá na exkurzi nazvanou Uhelné safari, by se měl určitě zastavit právě u něj. Anebo v nedaleké obci Černice, která je dnes už součástí Horního Jiřetína. Poslední dům tady totiž leží hraně lomu doslova na dohled.
Během exkurze se toho dozvíte spoustu o samotné těžbě uhlí, i desítkách milionů ročně, které majitel dolu - společnost Czech Coal - investuje do obnovy krajiny. Na safari však uvidíte jen začátek a konec příběhu (jaké stroje jsou tam k vidění, si můžete prohlédnout v přiloženém videu). Jeho prostřední, neméně zajímavou část, se dozvíte jinde. V obcích, které leží v těsné blízkosti dolu.
Pan Jiří Hyneš sedí před hospodou v Černicích. Ve stínu čerstvě olistěných lip je příjemně. Občas usrkne z červené limonády a vypráví. "Stěhovat se nebudu, narodil jsem se tady a snad tady dožiju." Je už v důchodu - čtyřicátý pátý ročník - dům předal synovi. Kšefty beztak moc nejdou.
Co během safari uvidíte Při práci na skrývce či těžbě uhlí uvidíte několik tipů korečkových rypadel, např. KU800, které narube 2 500 kubíků za hodinu, či unikát RK5000 - jedno z největších v Česku. Ač váží i několik tisíc tun, mohou se pohybovat. Některé pomocí ližin, jiné se posouvají prostřednictvím dvojitého zvonu, na kterém stojí. Do jednoho korečka - lopaty - se vejde až 800 kilogramů horniny. |
"Kdybychom si tady nezorganizovali nějakou akci, nevyšli bychom," hodnotí ekonomickou situaci. "Zrovna o víkendu jsme stavěli májku. Bylo tady šedesát, sedmdesát dětí," vypočítává. Slibuje si taky, že by sem s létem mohlo dorazit víc turistů, hlavně cyklistů. Blízké krušnohorské lesy křižuje mnoho turistických tras.
V Černicích žije nějakých 240 obyvatel. "Pár baráků už tady vykoupili, kdo chtěl, už se odstěhoval." Na nějaký exodus to však nevypadá. Domky jsou vesměs v dobrém stavu, sem tam zasvítí nová fasáda. Občas narazíte na reklamní poutač realitky nabízející konzultaci při prodeji.
Nejhorší je však podle něj nejistota, ve které stát místní nechal. "Po revoluci jsme si mysleli, že je jasno. Že se těžit nebude," vzpomíná. "Co delegací tady bylo, všichni potentáti se divili, jak je to možné, slibovali nápravu a nic," připomíná hříchy snad všech polistopadových vlád.
Podobné výhrady vůči státu má i paní Věra Pechánková. V Černicích žijí její rodiče, je jim přes sedmdesát. "Jsou v permanentní nejistotě. Neví, jestli si mají opravit domek, jestli má smysl, aby do něj investovali," tlumočí strasti rodičů. "I by se se státem domluvili, čekají však od něj jasné stanovisko. Sice celý život žili v domku, ale i by do toho paneláku v Mostě šli, jen kdyby bylo jasno," dodává.
"Co bych tam asi tak viděla?" odbývá otázku, jestli se už na safari byla podívat. Turisté, kteří vykoupili všechny termíny safari až do června, ji také nezajímají. "Mě ta díra vůbec nezajímá."
Ta díra dává práci devíti stům lidí z Ústeckého kraje. A jsou v ní zásoby uhlí do roku 2021. Dalších 750 milionů tun se má ukrývat právě pod okolními obcemi.
Kdo je Czech CoalSkupina firem sdružených pod Czech Coal patří Pavlu Tykačovi a Janu Dienstovi (minoritní podíl). Patří mezi největší producenty uhlí v Česku. Loni skupina vytěžila necelých 14 milionů tun hnědého uhlí.  Pro skupinu na Mostecku pracuje zhruba 5 000 lidí. Součástí jsou dvě těžařské firmy: Litvínovská uhelná - lom ČSA a Vršanská uhelná - lom Vršany a Jan Šverma. Většinu produkce spolykají elektrárny a teplárny. Vršany loni vytěžily 9,7 milionu tun, ČSA 4 miliony tun. Těžba v lomu ČSA se má v následujících letech utlumovat, aby kvůli územním limitům skončila v roce 2022. Skupina Czech Coal usiluje o jejich prolomení. Skupina investuje ročně desítky milionů korun do obnovy zničené krajiny. Na Mostecku se nachází devět rekultivovaných oblastí - ať už bývalých lomů nebo výsypek. Například na Velebudické výsypce se nachází dostihová dráha a golfové hřiště. Na místě bývalého lomu Most-Ležáky, kvůli kterému zmizelo z mapy původní staré město a jehož symbolem se stal přemístěný děkanský kostel, vzniká vodní plocha. Těžba tam byla ukončena v roce 1999, nyní je už z valné části zaplaven. Kolem jezera by měly vzniknout pláže, sportoviště a marina. |
