"Aktivista z Greenpeace přiletěl na padáku, který byl poháněn motorem, ráno zhruba v 7:40. Přeletěl nad elektrárnou, odpálil dýmovnici, poté přistál a byl zadržen," uvedl mluvčí místní policie. Elektrárenská společnost Électricité de France (EDF) dodala, že se nedostal do budovy s reaktorem.
"Ani na chvíli nebyla bezpečnost zařízení ohrožena," ujišťovala EDF ve svém prohlášení. Právě kvůli zabezpečení francouzských jaderných elektráren aktivista vzdušnou cestu podnikl. Hnutí Greenpeace totiž tvrdí, že Francie podceňuje rizika spojená s jadernou energetikou a zařízení nejsou dostatečně chráněna.
"Tento přelet obnažil zranitelnost francouzské jaderné elektrárny vůči útoku ze vzduchu. Zatímco Německo počítalo ve svých bezpečnostních testech s pádem letadla, Francie stále odmítá analyzovat toto riziko pro naše reaktory," uvedla později Sophia Majnoni d'Intignano z Greenpeace.
Ekologická organizace se snažila na údajně nedostatečné zabezpečení jaderných provozů ve Francii poukázat i loni v prosinci. Aktivisté tehdy pronikli do elektrárny Nogent-sur-Seine. Pokusili se dostat i do elektráren v Cadarache a v Blayais, v obou případech ale byli zadrženi ještě na hranici areálů.
Jaderná energie hýbe i prezidentskými volbami
Závislost Francie na nukleární energii byla jedním z hlavních témat v předvolební kampani, podotkla agentura Reuters s tím, že země galského kohouta získává z jádra 75 procent své elektřiny. V zemi je přitom 58 jaderných reaktorů a Francie ve výrobě jaderné energie zaujímá ve světě přední místo.
Socialista Francois Hollande už prohlásil, že by nechal zavřít nejstarší jadernou elektrárnu nedaleko Paříže. Začal ale ustupovat od dřívější předvolební dohody se Stranou zelených, ve které se hovořilo o uzavření 24 jaderných zařízení do roku 2025.
Po loňském tsunami v Japonsku, které způsobilo havárii v elektrárně Fukušima, řada evropských zemí zvažuje, zda s jadernou energií počítat i do budoucna. Odvrátili se od ní už například Švýcaři, Němci či Italové, kteří chtějí postupně přejít na jiné energetické zdroje.
Další evropské země se rozhodly provést zevrubný zatěžkávací test všech nukleárních zařízení, mezi nimi i Francie. Testovalo se, zda jsou zařízení schopna odolat povodním, zemětřesením, výpadkům proudu, selhání chladicích systémů či jiným nehodám. Chyběl mezi nimi ale pokus o teroristický útok či pád letadla.
