Minutou ticha, modlitbami a hlubokým hlasem lodní píšťaly si pasažéři lodí Balmoral a Journey připomněli události staré sto let. Vzpomínkové akce byly zarámovány dvěma hlavními okamžiky - nárazem Titaniku do ledovce ve 23:40 místního času (04:40 SELČ) a potopením této výletní lodi v 02:20 místního času (07:20 SELČ).
Přesně sto let po nárazu Titaniku do ledovce se rozezněly lodní píšťaly, v okamžiku jeho potopení byly spuštěny do vln a požehnány věnce.
Autentické byly nejen dobové kostýmy mnoha cestujících na vzpomínkových lodích. Ve 02:22 spustila kapela na Journey hymnus Nearer, My God, to Thee, který prý hrál ve stejné době před sto lety i orchestr na Titaniku.
Podle pamětníků to ale není pravda, kapela hrála ragtime a populární šlágry té doby, aby vyděšené cestující povzbudila (o dalších mýtech kolem Titaniku si přečtěte zde).
Ve své době největší a nejmodernější výletní parník Titanic vyplul před sto lety na svou první plavbu s cestujícími z anglického Southamptonu do New Yorku. Potopil se 15. dubna časně ráno po srážce s ledovcem jižně od kanadského Newfoundlandu.
Na vzpomínkovou plavbu na místo jeho havárie vyrazila o víkendu z Anglie po stejné trase loď Balmoral, v úterý večer pak z opačné strany oceánu, z New Yorku, výletní loď Journey.
"Poslední" hodiny plavby luxusního parníku Titanic ale mohli prožívat téměř na vlastní kůži při rekonstrukci nejen cestující na jejich palubách. Vývoj dění na Titaniku bylo možné sledovat minutu po minutě také například na sociální síti Twitter. "Nádherné ráno, abychom si mohli vychutnat další fantastickou snídani," stálo tam například. Později přicházely spíše znepokojivé zprávy jako: "Víme jen to, že jsme narazili do ledovce, škody nejsou známy." A ještě o něco později: "Moře je plné křičících lidí a těl - nepředstavitelný pohled."
