"Můžeme postupovat jen podle zákona o majetku státu. Úvaha o nižším ročním nájmu jde mimo zákon," upozornil zástupce majitele objektu Vladimír Kafka. Nejdelší pronájem třešťského bunkru zákon omezuje na dobu osmi let.
Vládní bunkr S-7Dvoupatrový podzemní objekt S-7 sloužil pro potřeby Ústředního krizového štábu v případě ohrožení státu. Pochází ze 70. let minulého století, odtajněn byl letos v lednu. |
"Mohlo by se to využít jako datový archiv nebo datové úložiště," uvažuje tajemník Městského úřadu v Třešti Stanislav Bartušek. "Milion korun jako roční nájem je však nereálná cena. Máme několik podobných areálů a nevíme, co s nimi," upozorňuje vzápětí. Úřad pro podzemní objekt nemá ani vhodné uplatnění.
Pro podnikatele se nabízí možnost využít část bunkru jako sklad. Horní patro je na úrovni terénu a nabízí patnáct set metrů skladovací plochy i s přístupovými rampami pro nákladní automobily.
Podnikatel: Najít někoho, kdo dá milion, bude obtížné
Pronajmout bunkr jako logistické skladiště je ekonomicky lákavá představa pro ministerské úředníky, komerční firmy se na však skladování čehokoliv v objektu označovaném jako S-7 dívají skepticky.
"Pro nás je to nevyužitelné. Nedá se to použít jako logistický areál," sdělil ředitel jihlavské logistické firmy Jiří Vybíhal.
Milion korun za roční nájem skladovacího areálu, to je hodně i z pohledu třešťského podnikatele Martina Podzimka. "Tržní cena je taková, kterou jedna strana chce dostat a druhá strana je ochotná dát. Bude obtížné najít někoho, kdo bude ochoten dát milion ročně," upozornil třešťský podnikatel.
Za každou cenu chce ministerstvo vnitra udržet v objektu pracovní místa správce a údržbářů. Samotné komerční využití bývalého bunkru je velmi omezené i kvůli složitému přístupu do jeho podzemních částí. Tam vede pouze schodiště.
Město Třešť bylo v době studené války mimo vojenská a ekonomická centra Československa. Vládní bunkr vyrostl na okraji pětitisícového města na počátku sedmdesátých let a byl maskován jako sklady národního podniku Ovoce-zelenina.
3. ledna 2012 |
