V Indonésii neplatí žádné restrikce vůči mladistvým kuřákům. Věková hranice při prodeji cigaret není stanovená, a tak nejsou kouřící děti ničím výjimečným.
Kouření je ale zakázáno ve škole. Malý Ilham tam proto vůbec nechodí.
Pochází z chudé rodiny, která nemá dostatek informací o rizicích spojených s kouřením.
"Musím ho nechat kouřit, jinak zešílí," obhajuje svůj postoj matka Nenah. "Pětkrát rozbil okno, když jsem mu řekla, aby nekouřil," dodala.
Dětské kouření je v Indonésii stále větším problémem. Už před dvěma lety obletěla svět zpráva o dvouletém kuřákovi, který se ale nakonec svého zlozvyku dokázal zbavit, a to mu možná zachránilo život (více čtěte zde).
27. května 2010 |
Podle vládních statistik jsou v Indonésii cigarety druhou největší položkou v rodinném rozpočtu hned po jídle.
"Jestli se ptáte, kdo je za to zodpovědný, tak rozhodně nejvíc vláda, protože nezajistila regulace a prevenci, která by mladé lidi odradila od kouření," říká Maria Ulfah Anshorová z komise pro ochranu dětí.
Kromě prodeje cigaret mladistvým je v Indonésii povolena i reklama na cigarety v televizi i na billboardech a tabákové koncerny mohou sponzorovat sportovní akce i školní stipendia.
Omezit tabákový průmysl ale nebude snadné. Do rozpočtu země totiž přivádí na daních v přepočtu 126 miliard korun ročně a navíc zaměstnává tisíce lidí.
